Ačkoliv se naše šetření primárně nezabývalo otázkami přímo spojenýmis těmito kompetencemi, zejména během skupinových rozhovorů sek nim respondenti nepřímo vyjadřovali.Konkrétní kompetence z oblasti učení jsou spojeny se způsoby vhodnéhoa efektivního učení, metod, strategií a organizace. Většina respondentů,účastníků skupinových rozhovorů, vypovídala, že ihned po návratuze školy či zájmové aktivity si připravují věci na druhý den a plní domácíúkoly. Z toho plyne, že jsou většinou zvyklí pracovat v naplánovaném časovémúseku.Jednou z důležitých kompetencí, které by si mělo osvojit každé dítě navštěvujícízákladní školu, je poznání o smyslu a cílech učení, mít k němupozitivní vztah a kriticky zhodnocovat své výsledky. Ačkoli děti školu vnímajívíceméně jako nutnou povinnost, o důležitosti a smyslu školní docházkybyli přesvědčeni téměř všichni respondenti. Důležitost vzděláníbyla znatelná i z odpovědí <strong>dětí</strong> ze skupinových rozhovorů na dotaz, čehoby chtěly v životě dosáhnout. Odpověď přitom byla spontánní, bez možnostivýběru. Respondenti za jednu ze svých priorit řadili právě dosaženíco nejvyššího stupně vzdělání, které jim zaručí kvalitní a spokojený život.Rovněž <strong>ve</strong>lká část odpovědí na otevřenou otázku v dotazníku „Čeho byschtěl/a v životě dosáhnout?“, které je věnován vlastní prostor v podkapitole„Obavy a životní aspirace“, se týkala oblasti vzdělávání (dodělat školu,udělat přijímací zkoušky, dosáhnout vysokoškolského diplomu apod.).Co Vám dala škola do života?Kuba (10–12): Škola mě ovlivnila dávat si cíle.Lukáš3 (10–12): Myslím, že nám škola dala hodně vzdělání. Budememoci dosáhnout nějaké práce, u které budem šťastní pro budoucí život.Kompetence k řešení problémů dle RVP ZV vypovídají o schopnostižáků základních škol čelit problémům. Jednak problém rozpoznat, pochopit,vyhledat vhodné informace k jeho řešení, samostatně jej vyřešit, ověřitsi praktickou správnost řešení, kriticky přemýš<strong>let</strong> a uvážit svá rozhodnutí.Během výzkumného šetření jsme <strong>ve</strong> skupinových rozhovorech narazili naširoké spektrum témat, která by pro respondenty mohla být v životě problematická.Šetření se ovšem primárně nezabývalo tím, jakým způsobemse <strong>dětí</strong> staví k problémům, které mají. Nicméně <strong>ve</strong> spojitosti se školnívýukou se jednalo spíše o různá zadání domácích úkolů, samostatnýchprací. Převážně respondenti z nejstarší věkové skupiny pak poukazovalina to, že pokud něco do školy nevědí, využívají během své školní přípravyi možností internetu. Pomocí počítače si tak v mnohých případech osvojujíi komunikativní kompetence. Využívání informačních a komunikačníchprostředků a technologií, které dnešní svět nabízí, tak beze sporu můžepřispívat také k rozvoji lidských schopností a do<strong>ve</strong>dností.Komunikativní kompetence jsou <strong>ve</strong>lice úzce spojené s kompetencemijazykovými. Mezi 6. a 11. rokem se jazykové kompetence dále rozvíjejí,přestože jejich růst už není tak markantní, jako byl dřív. Děti vědí stálevíce o struktuře jazyka a o způsobu jeho užití, jejich slovník se obohacujeo specifické výrazy a pojmy. Dětský slovník se rozvíjí pod vli<strong>ve</strong>m rodiny,školy, médií i vrstevnické skupiny (Vágnerová, 2008).Co Vám dala škola do života?Jirka (13–15): Naučit se práci <strong>ve</strong> skupinách, mluvit, naučit se vyjadřovat,vklad do života.Velice důležitou součástí školní docházky je osvojení si sociálnícha personálních kompetencí. Ve školním <strong>věku</strong> se totiž rozvíjejí vztahy s různýmilidmi mimo rodinu, jak s učiteli, tj. cizími dospělými, kteří představujívýznamnou a mocnou autoritu, tak s vrstevníky (Vágnerová, 2008).68
ANALÝZAV čem Vás škola ovlivnila?Lukáš3 (10–12): Škola mě ovlivnila <strong>ve</strong> všem, třeba dřív, když jsem bylv kolektivu, tak jsem se necítil moc dobře, a teďka je to pro mě jednodušší.S kompetencemi sociálními a personálními úzce souvisí kompetenceobčanské. Tyto kompetence jsou spojené se vzájemným respektovánímhodnot druhých, s chápáním základních principů, na nichž spočívají zákonya společenské normy. Ze skupinových rozhovorů vyplynulo, že povědomírespondentů o společenskopolitické situaci <strong>ve</strong> světě je v určitých oblastechneúplné a bez vzájemných souvislostí. Respondenti se nejčastějivyjadřovali k problému nerovnoměrného rozložení bohatství na světě, alev oblasti politiky či národnostně-etnických problémech se neorientovali.To platí i o české politické scéně. 10Myslíte si, že se vyznáte <strong>ve</strong> světě, <strong>ve</strong> kterém žijete?Milan (13–15): Většině situací nerozumím.Lukáš3 (10–12): Já moc nerozumím české politice. Moc mě to nebaví,jenom když mně to táta řekne.Na rozdíl od vědomostí politických respondenti projevili svou angažovanostv oblasti ekologie a environmentálních problémů, což je také občanskákompetence. Většina starších respondentů vnímala ekologii jakozávažné téma, které je potřeba řešit především pro lepší budoucnost.Získané kompetence dokreslují citace ze skupinových rozhovorů, běhemnichž se respondenti mohli vyjadřovat k tomu, co by chtěli na planetězměnit, kdyby mohli. Hned po ekologických změnách se nejčastěji objevovalopřání, aby nebyly války.Bára (13–15): Rozhodně bych přišla na nějaký jiný zdroj surovin, abyse státy nenapadaly kvůli nerostnému bohatství, aby auta nejezdila na10Otázky týkající se společenskopolitické situace v ČR a <strong>ve</strong> světě byly pokládány respondentům od 10 <strong>let</strong>.benzín, a připojila bych se, aby vyhodili politiky, protože slibujou, slibujoua neplněj, věčně snižujou platy, ale ne sobě, sami mají nacpaný kapsy a jejim všechno jedno, jen aby se to nedotklo jich.Jakub (6–9 <strong>let</strong>): Auta bych dal na jiný pohon, elektrárny bych nějak vyřešil,a aby nedocházelo často k válkám.Je otázkou, nakolik i respondenti výše popsané kompetence získávajív rámci školní výuky, ale je zřejmé, že škola je jedním z hlavních prostředníkůk osvojování si těchto kompetencí.4.4. Volný časVolný čas je důležitou součástí života člověka v každém <strong>věku</strong>. Zvlášťv životě mladého člověka má svůj nezastupitelný význam, protože mu poskytujeprostor k poznávání sebe samého i ostatních, k poznávání světa,života a záro<strong>ve</strong>ň mu umožňuje seberealizaci v činnostech na základěsvých potřeb, zájmů, představ, schopností a aspirací (Jurkovičová 2010,In: Mládež a spoločnosť 3/2010).Volný čas je doba, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků,jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovatsvůj život. Jde o čas, který zbývá po splnění pracovních (školních)i mimopracovních povinností. Je to taková činnost, „do níž člověk vstupujedobrovolně, s očekáváními, a jež mu poskytuje uspokojení. Jako hlavnífunkce volného času se uvádějí: odpočinek (regenerace pracovní síly),zábava (regenerace duševních sil), rozvoj osobnosti (spoluúčast na vytvářeníkultury dané společnosti)“ (Hofbauer 2004, s. 13).Volným časem bychom tedy měli rozumět období, kdy se člověk svobodněrozhoduje o činnosti, kterou chce právě vykonávat. Jde o mimopracovnínebo mimoškolní činnost, která není spojována se zabezpečovánímindividuálních a existenčních potřeb. Podle Organizace pro hospodářskou69
- Page 1:
Hodnotovéorientacedětíve věku 6
- Page 9:
POZADÍ VÝZKUMU2. Pozadí výzkumu
- Page 14 and 15:
a další. Kompletní výčet použ
- Page 16 and 17:
Na toto pojetí hodnotových orient
- Page 18 and 19: Dalším, kdo se zabýval psycholog
- Page 20 and 21: 3.6. Metodologie3. 6. 1. Kvantitati
- Page 22 and 23: 4. Analýza4.1. Popis složení sou
- Page 24 and 25: Na základě výbavy bytu a charakt
- Page 26 and 27: dětí a rozváděno je téměř ka
- Page 28 and 29: stupni nebo absolvoval vyšší odb
- Page 30 and 31: Jak lze v grafech vidět, rodičům
- Page 32 and 33: Graf č. 15 Situace v rodině v sou
- Page 34 and 35: řeší způsob trávení volného
- Page 36 and 37: Vztah k rodičům se ovšem s věke
- Page 38 and 39: Graf č. 26 Vlastnosti maminky v so
- Page 40 and 41: Mladší děti ve věku 6-9 let hod
- Page 42 and 43: hospodařit s penězi mezi jednotli
- Page 44 and 45: Výše vzdělání rodičů a podob
- Page 46 and 47: Graf č. 39 V čem ovlivňují rodi
- Page 48 and 49: S náročnou pracovní dobou pak m
- Page 50 and 51: 45 %. Naopak kamarádovi se svěřu
- Page 52 and 53: Graf č. 48 Trávení času s rodi
- Page 54 and 55: Graf č. 52 Trávení času s rodi
- Page 56 and 57: Graf č. 56 Trávení času s rodi
- Page 58 and 59: normální“. Vzhledem k nízké r
- Page 60 and 61: S tím, k čemu rodiče své děti
- Page 62 and 63: Graf č. 59 Vlastnosti vyučující
- Page 64 and 65: Jako zajímavé se v tomto ohledu n
- Page 66 and 67: Podíváme-li se na situaci ve ško
- Page 70 and 71: spolupráci a rozvoj (OECD) dokonce
- Page 72 and 73: Z dětí ve věku 10-12 let se na t
- Page 74 and 75: Graf č. 75 Kino, knihovna ve všed
- Page 76 and 77: Starší děti se o víkendu také
- Page 78 and 79: Grafy průměrů faktorových skór
- Page 80 and 81: S kým děti tráví volný čas ve
- Page 82 and 83: Graf č. 89 S kým tráví volný
- Page 84 and 85: Na rozdíl od dětí rodičů s ni
- Page 86 and 87: Graf č. 97 S kým tráví volný
- Page 88 and 89: Pokud se zaměříme na obraz kamar
- Page 90 and 91: Graf č. 104 V čem ovlivňují kam
- Page 92 and 93: Filip2 (10-12): Já bych byl doma,
- Page 94 and 95: Graf č. 106 Čas strávený u tele
- Page 96 and 97: Podobně jako v případě televize
- Page 98 and 99: Graf č. 114 Zákaz sledování vyb
- Page 100 and 101: Graf č. 118 Zákaz televize v souv
- Page 102 and 103: 4. 4. 4. Organizovaný volný časV
- Page 104 and 105: Graf č. 127 Druhy navštěvovanýc
- Page 106 and 107: „Nechci se ve svém volném čase
- Page 108 and 109: Graf č. 135 Důvody, proč nenavš
- Page 110 and 111: Graf č. 139 Zájem o kroužky těc
- Page 112 and 113: Dětí z hůře a špatně situovan
- Page 114 and 115: pouze 0,8 % (6 dětí) respondentů
- Page 116 and 117: vou skutečností se může zdát,
- Page 118 and 119:
Dále kompetence komunikativní:•
- Page 120 and 121:
jsou často radikální a nekomprom
- Page 122 and 123:
slušně“ (z 55 % na 35 %), „po
- Page 124 and 125:
Graf č. 150 Průměry faktorových
- Page 126 and 127:
lizovaném světě jsou to předev
- Page 128 and 129:
Tedy čím je dítě starší, tím
- Page 130 and 131:
Zejména mladší děti často jmen
- Page 132 and 133:
Trenéra/ku nebo vedoucí/ho krouž
- Page 134 and 135:
Atraktivním způsobem, jak utratit
- Page 136 and 137:
4. 5. 6. ToleranceTolerance je pova
- Page 138 and 139:
Lhaní a kouřeníPředchozí záv
- Page 140 and 141:
Jak vyplývá z předchozích záv
- Page 142 and 143:
Graf č. 175 Šťastný v životě
- Page 144 and 145:
Katka (6-9): Mě nebaví taky úkol
- Page 146 and 147:
Graf č. 180 Životní aspirace v s
- Page 148 and 149:
4. 5. 9. Obavy z budoucnaVšem resp
- Page 150 and 151:
Graf č. 188 Obavy z budoucna v sou
- Page 152 and 153:
jejich okolí očekává. Pokles d
- Page 154 and 155:
154obavy z budoucna. Pokud responde
- Page 156 and 157:
Druhým nejvýznamnějším aktére
- Page 158 and 159:
Rovněž nás zajímalo, jak respon
- Page 160 and 161:
Z výzkumu rovněž vyplývá, že
- Page 162 and 163:
6. Seznam grafůGraf č. 1 Členov
- Page 164 and 165:
Graf č. 101 Vlastnosti kamarád/ka
- Page 166 and 167:
166
- Page 168 and 169:
168
- Page 170 and 171:
MICHALČÁKOVÁ, Radka. Strachy v o
- Page 172 and 173:
Národní monitorovací středisko
- Page 176:
TENTO VÝZKUM JE SPOLUFINANCOVÁN E