Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let - NIDM

a další. Kompletní výčet použité literatury je uveden v závěrečné kapitolevýzkumné zprávy „Seznam použité literatury a dalších zdrojů“.Konečně byly samozřejmě využity výzkumy uložené v Národním registruvýzkumů o dětech a mládeži 2 (NRVDM) jako například: Aktuální problémymladých lidí v ČR (NIDM, 2006), Mládež v České republice (IDM,1996), Mládež ČR na prahu třetího tisíciletí (IDM, 2000), Děti, mládeža volný čas (IDM, 1997) a mnohé další. Využity byly také závěry z výzkumuZdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání, který byl realizovánprávě pro projekt KPŽ.Specifikem výzkumu Hodnotové orientace dětí a mládeže ve věku6–15 let bylo nejen to, že navazoval na řadu výzkumů předchozích(a mohl se proto pokusit o kvalitativní posun ve směru hledání příčinzastávaných hodnotových preferencí), ale vycházel ze záměru, který sezrodil už v roce 2004 (v návaznosti na výzkumy Junáka) na půdě Českérady dětí a mládeže (ČRDM). Pro tak ambiciózní výzkum ovšem nedisponovalaČRDM dostatkem lidských ani finančních kapacit, a proto seobrátila s návrhem spolupráce právě na NIDM. Výsledky několikaletéspolupráce a přípravy jsme tak mohli plně zužitkovat při designovánítohoto výzkumu. To také částečně osvětluje velmi rozsáhlou rešeršnípřípravu i celkový záběr výzkumu.Vazbu mezi dosavadními výzkumy a námi koncipovaným výzkumempak může za všechny dokumentovat následující příklad: Ve výzkumuAktuální problémy mladých lidí v ČR (NIDM, 2006), jsou rozsáhle prezentoványnázory mladých lidí na zdraví, životní prostředí, vztah k EU. Tytorelace jsou tam zkoumány především prostřednictvím otázek „Myslítesi, že…?“. Kapitola věnovaná způsobu trávení volného času již zkoumákonkrétní fakta jako „S kým…?“, „Jak…?“, „Jak často…?“ atd. Tato datajsme využili pro konstrukci jedné z hypotéz našeho výzkumu, která zní„Děti, které tráví čas v organizovaných volnočasových aktivitách, jsouv běžném životě úspěšnější a šťastnější“. Jí pak odpovídaly některé náminavržené otázky kvantitativní části výzkumu a zejména byla testována vefocusových skupinách kvalitativní části. A následně můžeme námi získanádata komparovat s daty získanými právě z výzkumu zaměřeného nahodnoty dětí.3.4. HodnotyStudium hodnotových orientací člověka, jeho životních postojů a preferencíje jednou z nejsložitějších a nejkomplexnějších oblastí, na kterouse lze ve společenskovědním výzkumu zaměřit. Situace je ještě komplikovanějšív případě, kdy se cílovou skupinou stávají právě děti a mladí lidé,jejichž osobnost se stále dynamicky vyvíjí a podléhá mnoha vnějšímtlakům a vlivům a zároveň také vnitřním biologickým zákonitostem.Studium této problematiky také ztěžuje nejednotné vymezení základníchpojmů a velké množství definic a teorií, které jsou s touto oblastí spojeny.Hodnotovou orientací většinou rozumíme hierarchicky uspořádanousoustavu hodnot, která se vytváří v průběhu života. Některé hodnotyjsou dominantní a mohou celou orientaci ovládat. Tento systém je závislýna dalších zkušenostech individua a může se i dramaticky měnit. 3Hodnotová orientace nebo zaměřenost je vnímána jako „selektivnípřístup k jednotlivým aspektům, předmětům a jevům životní reality“(Mikšík, 2001, s. 73).Ve studii Inventura hodnot, kterou nám se svým kolektivem nabídlLibor Prudký v roce 2009, se můžeme dočíst o pěti základních konceptechhodnot, ovšem jejich uspořádání je velmi různorodé a protichůdné.2Dostupné na www.vyzkum-mladez.cz, registr spravuje MŠMT prostřednictvím Národního institutu dětí a mládeže.3Více viz např. Velký sociologický slovník, 1996; Nakonečný, 1995; Mikšík, 2001.14