podlahové <strong>konstrukce</strong>text: Jiří Dohnálek, Petr TůmaNové znění normy ČSN 74 4505Podlahy – Společná ustanoveníDoc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (*1948)Vedoucí odd. stavebních materiálůna Kloknerově ústavu ČVUT v Praze.Od roku 2006 pořádá jako odbornýgarant konferenci „PODLAHY“.E-mail: dohnalek@sanacebetonu.czSpoluautor:Ing. Petr Tůma, Ph.D.E-mail: tuma@klok.cvut.czEN, na které je odkazováno tak, aby ustanovení revidované normynebyla v žádném případě v rozporu s těmito dokumenty. Do normyje zapracován i odkaz na změnu Z3 ČSN EN 206-1, která vyšlav tomto roce, atd. Autoři se domnívají, že nová norma významněposunuje možnosti projektantů i realizátorů navrhovat a provádětpodlahové <strong>konstrukce</strong> podle nejaktuálnějších kritérií a s minimemzávad. Revidovány, resp. aktualizovány, byly i zkušební postupy,které jsou pro kontrolu kvality dokončených podlahových konstrukcínezbytné.Příspěvek představuje nové znění ČSN 74 4505Podlahy – Společná ustanovení, platné od 1. srpna2008 a jeho hlavní odlišnosti oproti starému znění.Norma ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení je v praxi velmivyužívaná, avšak její znění z roku 1994 bylo již zastaralé a v některýchpasážích dokonce nepoužitelné. Proto se Český normalizační institutrozhodl zařadit do plánu normalizace její revizi ve vztahu k základnímČSN a EN, technickým předpisům a současným technickým požadavkům.S žádostí o její vypracování v loňském roce oslovil Českévysoké učení technické v Praze a Kloknerův ústav. Práce na revizinormy navázaly na již provedený rozborový úkol, který analyzovalznění z roku 1994, a to především ve vztahu k současným platnýmčeským normám a k harmonizovaným normám evropským.Kromě rozborového úkolu, který byl řešen Ing. Marií Jurajdovou z ITCZlín, autoři vycházeli především z vlastních odborných zkušenostía dlouhodobých kontaktů s odborníky z oblasti podlah. V tomto směrusi vytkli za cíl především v aktualizovaném znění normy upravitformulace v následujících oblastech:■ reálně vymezit kritéria na rovinnost podlahových konstrukcí;■ přesně definovat metodiku zjišťování rovinnosti podlahovýchkonstrukcí;■ definovat požadavky na mechanické vlastnosti nosných vrstevpodlah v návaznosti na platné harmonizované normy;■ zreálnit hodnoty vlhkosti podkladních vrstev, požadované při pokládcenášlapných vrstev;■ poskytnout projektantům vodítko při návrhu tloušťky nosné podlahovévrstvy;■ nově doplnit partii týkající se tzv. průmyslových podlah, kteránebyla ve stávající normě vůbec pojednána.Vzhledem k tomu, že se materiálová základna v oblasti podlahovýchkonstrukcí i její různorodost rychle rozvíjí, odvisí kvalita aktualizovanénormy i od co nejúplnějšího připomínkování návrhů normy nejširšímspektrem odborníků jak z okruhu projektantů, tak i dodavatelů.Předkládaná norma prošla mnohastupňovým připomínkováníma oponenturou odborníků, kteří se pohybují v různých materiálovýchoblastech (dřevěné podlahy, betonové podlahy, plastové povrchypodlah. Byly prověřeny všechny ČSN, resp. harmonizované ČSNNejpodstatnější změny v novém znění normyPředmět normyPředmět normy byl nově přeformulován, a to takto: Tato normastanovuje požadavky pro navrhování, provádění a zkoušení podlahve stavebních objektech. Norma rozlišuje dva druhy podlah: podlahyv bytové a občanské výstavbě a průmyslové podlahy. Norma senevztahuje na nemovité kulturní památky a na objekty pro ustájenízvířat. Norma nezohledňuje specifické požadavky sportovních činnostína podlahy.Z definice předmětu normy je zřejmé, že největší změnou je rozšířenínormy o problematiku průmyslových podlah. Ta nebyla v předchozímznění ČSN 74 4505 vůbec zohledněna.Termíny a definiceKapitola Termíny a definice je důležitou součástí každé normy.Měla by zajistit, aby terminologii použitou v normě chápali všichnijejí uživatelé stejně, a bylo tak minimalizováno riziko nedorozuměnív důsledku špatného pochopení textu. Nejdůležitějšími změnamioproti verzi z roku 1994 je zavedení termínu průmyslová podlaha,definování pojmu podlahový potěr (podlahová mazanina) a rozděleníspár v podlaze na smršťovací a dilatační.Nová ČSN 74 4505 rozděluje podlahy na dva druhy. Kapitola 5 sevěnuje podlahám v bytové a občanské výstavbě, kapitola 6 pakpodlahám průmyslovým. Rozlišení, do které z nich spadá konkrétnípodlaha, je specifikováno právě v definici pojmu průmyslová podlaha,která uvádí: Průmyslová podlaha je podlahovou konstrukcí,která je zatížena rovnoměrným zatížením větším než 5 kN/m 2 , nebopohyblivým zatížením – manipulačními prostředky, jejichž celkováhmotnost je větší než 2000 kg. Průmyslovou podlahou je i <strong>konstrukce</strong>se zvláštními požadavky na odolnost proti obrusu, kontaktnímunamáhání, chemickému působení, a to i v případě, že zatížení jemenší než výše uvedené hodnoty.Ostatní podlahy pak spadají do kategorie podlah v bytové a občanskévýstavbě. Na oba názvy druhů podlah je tedy třeba se dívat jako na obvykléumístění podlahy, kritériem pro rozdělení je zatížení. Může nastatsituace, že například podlaha v kuchyni pro hromadné stravování budemuset mít větší únosnost než 2000 kg/m 2 a bude muset být navrženaa provedena podle ustanovení pro průmyslové podlahy.Z připomínek, které autorům v rámci jednotlivých kol přípravy textunormy došly, bylo zřejmé, že pojmy podlahový potěr a podlahovámazanina, či konkrétně cementový potěr a betonová mazanina,28 stavebnictví 02/09
nejsou v povědomí odborné veřejnosti významově pevně ukotveny.Na základě zkušeností z připomínkových řízení i z vlastní praxea rozhovorů s lidmi z oboru se autoři domnívají, že pojmy podlahový potěra podlahová mazanina jsou synonyma, která technicky nic neříkajío vlastnostech příslušných vrstev ani o technologii jejich pokládky.To potvrzují například i technické slovníky, které při překladu do němčinyoba termíny překládají jako Estrich, do angličtiny jako screed.V případě spár v podlaze je třeba rozlišovat na spáry smršťovací,které umožňují, aby proběhly přirozené objemové změny materiálů(zejména betonu), a spáry dilatační, které umožňují teplotní dilatacijednotlivých konstrukčních celků, buď pouze podlahy, nebo celé<strong>konstrukce</strong>. Dilatační spáry musí zajistit volnost pohybu po celoudobu životnosti <strong>konstrukce</strong>. Obvykle se osazují speciálními kovovýmiprofily, které zabraňují olamování hran, a vnitřní prostor se vyplnítrvale pružným materiálem. Na rozdíl od nich mají smršťovací spárypouze dočasnou funkci, je třeba je provádět zejména u monolitickýchvrstev na bázi cementu (cementové potěry, litá teraca apod.) a poodeznění smršťování je vhodné tyto spáry vyplnit tuhou zálivkou.Technické požadavkyTak jako celá norma, doznala i tato kapitola významné změny. Rozsahpříspěvku nedovoluje věnovat se všem technickým parametrům,celkem jich je v kapitole 4 popsáno osmnáct. V následujícím textujsou proto zmíněny ty, které autoři považují za nejdůležitější.První dva odstavce se týkají vzhledu podlahy, tedy parametru, kterýje častým předmětem sporů. Zde je řešen případný vznik trhlin, kterýje obecně považován za nepřípustnou vadu. Výjimkou jsou betonovépodlahy, v jejichž případě se norma odkazuje na základní normypro navrhování betonových konstrukcí ČSN 73 1201 Navrhováníbetonových konstrukcí a ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhováníbetonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla propozemní stavby. Při postupu například podle ČSN 73 1201 je třebadefinovat příslušnou kategorii požadavku na odolnost proti trhlinám.Pokud tento parametr není v zadání uveden, lze využít rozdělenípopsané v ČSN 73 1201, které postupuje podle použité výztuže,a tedy podle nebezpečnosti jejího napadení korozí. Pro jednotlivékategorie jsou definovány příslušné limitní šířky trhlin. Pro dimenzováníje zároveň uvedeno, při jakých kombinacích zatížení je třebaje posuzovat. V odstavci Stálobarevnost je reflektována přirozenávlastnost dřeva měnit svůj odstín pod vlivem osvětlení, respektiveoslunění. Při nerovnoměrném osvětlení může dojít k nerovnoměrnézměně barevného odstínu dřevěných podlah.Další dva odstavce se věnují rovinnosti povrchu vrstvy a místnírovinnosti povrchu. Zde je nutné upozornit, že se jedná o dvě rozdílnévlastnosti, které mají jak rozdílný vliv na užívání podlahy, taki odlišný způsob zkoušení. Autoři by chtěli zvláště poděkovatIng. Šandovi z firmy Gefos a doc. Matějkovi, kteří významně přispělik textu těchto odstavců a příslušných odstavců z kapitoly Zkoušení.V případě rovinnosti povrchu se sledují odchylky výškové úrovněnáhodně vybraných bodů skutečně provedené podlahy od výškovéúrovně definované v projektu. Tento parametr je důležitý zejménapro návaznost podlahy na okolní <strong>konstrukce</strong>, např. dveře. Maximálnídovolené odchylky od rovinnosti nášlapné vrstvy je třeba stanovitv návrhu podlahy, a to v závislosti na konkrétních podmínkách. Proomezení možných sporů doporučujeme rovněž definovat maximálníodchylky od rovinnosti povrchu pro ostatní vrstvy, zejména pro povrchy,kde na sebe budou navazovat dodávky různých firem. V praxičasto dochází k tomu, že na nosnou vrstvu tvořenou cementovýmnebo anhydritovým potěrem zbude pouze několik málo centimetrů,které nemohou zajistit dostatečnou únosnost podlahy. Při užívání,v lepším případě již během stavby, pak dochází k překročení únosnostinosné vrstvy a ke vzniku trhlin v podlaze.V případě místní rovinnosti povrchu se sledují dva parametry. Prvnímje odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentovanédvoumetrovou latí (viz tabulka 1). Tento parametr nevypovídá nico tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale jedůležitý pro provoz na podlaze a komfort jejího používání. Druhýmpak je požadavek na mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatačnínebo smršťovací spáře a ve spárách mezi dlaždicemi (viz tabulka 2).Stanovení tohoto parametru má za cíl vyloučit nerovnosti nášlapnévrstvy podlahy, ve kterých by hrozilo zakopnutí uživatele podlahy,případně drncání přepravních prostředků, které by způsobovalo nadměrnénamáhání hran. Oba tyto parametry byly předmětem mnohapřipomínek, které se lišily zejména podle přístupu autora připomínkybuď ze strany dodavatele podlahy, nebo ze strany zákazníka. Autořidokonce obdrželi zcela opačné připomínky (příliš benevoletní/přílišpřísné) od pracovníků jedné větší firmy. Je vhodné, aby návrh podlahyobsahoval požadavky na oba parametry místní rovinnosti i proostatní vrstvy podlahy. Tyto hodnoty je třeba stanovit v závislosti napožadavcích výše položené vrstvy na podklad. Pokud zamýšlenoutechnologií není možné dosáhnout rovinnosti potřebné pro správnépoložení následné vrstvy, je třeba v návrhu podlahy počítat s vyrovnávacívrstvou.Typ podlahyMezní odchylkaPodlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob(byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní2 mmzařízení, obchody, komunikace uvnitř objektuapod.)Ostatní místnosti3 mmVýrobní a skladovací haly5 mm▲ Tab. 1. Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvyTypy podlahMezní rozdílPodlahy v místnostech pro trvalý pohyb osob(byty, kanceláře, nemocniční pokoje, kulturní2 mmzařízení, obchody, komunikace uvnitř objektuapod.)Ostatní místnosti2 mmVýrobní a skladovací haly2 mm▲ Tab. 2. Mezní rozdíly ve výškové úrovni nášlapné vrstvy v dilatační nebosmršťovací spáře a mezní rozdíly ve výškové úrovni hran sousedníchdlaždicPředepsanátloušťkaTloušťka vrstvy potěrummmm Nejmenší hodnota Průměr10 ≥ a ≥ 1015 ≥ a ≥ 1520 ≥ 15 ≥ 2025 ≥ 20 ≥ 2530 ≥ 25 ≥ 3035 ≥ 30 ≥ 3540 ≥ 30 ≥ 4045 ≥ 35 ≥ 4550 ≥ 40 ≥ 5060 ≥ 45 ≥ 6070 ≥ 50 ≥ 7080 ≥ 60 ≥ 80≥ předepsaná>80 b ≥ a tloušťkaaMusí být odsouhlaseno projektantem podle konkrétních podmínekb U cementových potěrů by měly být vzaty v úvahu zásady technologiebetonu vedené v ČSN EN 206-1▲ Tab. 3. Dovolené odchylky od projektem předepsané tloušťky vrstvy potěrustavebnictví 02/0929