podlahové konstrukce - Časopis stavebnictví

Architekt Jan Kaplický (*1937–†2009)Jan Kaplický se do povědomí široké veřejnostidostal díky neobvyklému návrhu nové Národníknihovny v Praze. Zeleným blobem či chobotnicírozdělil český národ na dva tábory. Prvnískupina návrh odsuzuje, druhá v něm vidízajímavé architektonické řešení a zpestřeníLetenské pláně.Kaplický si přál, aby v Česku bylopostaveno jeho dílo, ale namístotoho se setkal s nesouhlasema nelibostí. Jediným odkazemKaplického tvorby v rodné zemitak zůstává dům s ateliérem proF. Dvořáka v Praze z roku 1967.Jan Kaplický se narodil 18. dubna1937 v Praze. Poměrně rychlesi vybral zaměření své budoucíkariéry – architekturu a design.Domácí prostředí mu naprostovyhovovalo, oba rodiče byli umělci,svého talentovaného synapodporovali. Zásadní vliv na nějměl otec Josef, který živil rodinujako malíř, sochař a architekt.Jakmile vzal mladý Jan tužkudo ruky, bylo jasné, že připravíučitele o mnoho energie. Přeučitho z leváka na praváka se jim nikdynepodařilo, naopak přispělok pozoruhodné dovednosti. JanKaplický dokázal v krizových situacíchvzít tužky do levé i pravéruky a současně kreslit. V roce1956 byl přijat na Vysokou školuuměleckoprůmyslovou v Praze.V období studia svůj talent rozvíjelnapříklad i módními návrhy prostudentky. U plavek se přednostněinspiroval minimalizmem.Cesta doVelké BritániePo ruské okupaci odcestovalJan Kaplický do Londýna. Střets volností, ale zároveň nedůvěřivostík přistěhovalcům znamenalobdobí mizerných platů. Měl všakštěstí, kam přišel, tam běhemkrátké chvíle přesvědčil kolegyi zaměstnavatele o svém nespornémtalentu. Za zmínku stojípůsobení v ateliéru Renza Pianaa Richarda Rodgerse, s nimiž sepodílel na realizaci Centre GeorgesPompidou v Paříži.Ale touha po vlastním ateliérubyla mnohem větší. Spolu s DavidemNixonem založili v roce 1979společnost Future Systems.V následujícím desetiletém obdobípublikovali množství prací,absolvovali přednášky a výstavy,čímž se Future Systems a zvláštěKaplický dostali do povědomíodborné veřejnosti. Zájemo spolupráci dokonce projevilamerický Národní úřad pro letectvía kosmonautiku (NASA), pro kterýKaplický navrhl například skládacístůl přizpůsobený k používánív prostředí s nulovou gravitací.Přestože Kaplický vyrůstal v prostředíčeského funkcionalizmu,tak tímto slohem se nikdy ovlivnitnenechal. Nápady hledal najiných místech.„Příroda i lidské tělo nezná rovnékřivky,“ neuznával Kaplický strohosta účelovost funkcionalizmu.Kaplický ve svých plánech prosazovaltzv. organickou architekturubez rovných čar a přímek.V roce 1989 vstoupila do týmuFuture Systems Amanda Levete,která se stala jeho pracovní i nanějaký čas životní partnerkou.S jejím příchodem nastalo obdobíúspěchů. Přibývaly zakázkya ocenění. Vítězství v architektonickýchsoutěžích sice nadáleunikalo, ale druhá a třetí místabohatě stačila k upoutání pozornosti.Dům Hauer & King v Londýně,postavený v roce 1992,patří mezi první významné realizaceFuture Systems. Schodištěčtyřpodlažního domu je umístěnokolmo ke vstupu, čímž se získalyprostory navíc pro obytné místnosti.Dojem křehké stavby budífasáda, která je tvořená z luxferů.V řadové zástavbě si domu Hauer& King nelze nevšimnout.Vrchol kariéryZásadní zvrat v působení JanaKaplického a Future Systemsse stal v roce 1994. Zatímcomnozí jeho vrstevníci přemýšlelio klidném prožití stáří, Kaplickýnaopak zvyšoval své nasazení.Plovoucím mostem pro pěšív Docklands dokázal, že profesionalitua zároveň pokrokovoststaveb si dokáže udržet i v pokročilémvěku. Most je vybudovánz prefabrikovaných dílů. Tentosystém Kaplický koneckoncůvždy upřednostňoval. Lehká ocelovákonstrukce stojí na čtyřechpěnou vyplněných pontonech,ukotvených v betonových pilotách.Noční pohled na most jedíky jeho zelené barvě impozantní,pravidelně rozmístěné osvětlenívytváří nepřehlédnutelnouspojku mezi oběma břehy.Nejlepší i nejhoršístavbaZa další významnou zakázku JanaKaplického lze považovat tiskovécentrum NatWest Media Centrena kriketovém stadionu Lord’sCricket Club v Londýně. Centrumpřipomíná periskop s výhledemna celé hřiště. Jedná se o poloskořepinovoubudovu vyrobenouz hliníkových prefabrikátů, každýz dílů o rozměrech 3x20 m váží až6 t. Hladkého a lesklého povrchu sedosáhlo precizním přebroušeníma bílým nátěrem. „Oko nad stadionem“stojí na dvou betonovýchpilířích, které ve svém nitru ukrývajíschodiště a výtahy. Přední částbudovy je zasklená laminátovýmtvrzeným sklem v úhlu 25°. Kaplickýse tím chtěl vyvarovat případnýmodleskům slunce a zabezpečitojedinělý výhled na hrací plochu. Po8stavebnictví 02/09