You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tomto pokusu o vytvoření fungujícího modelu světa, obsahujícího<br />
kompletní úda<strong>je</strong> a informace o každém člověku žijícím na Zemi,<br />
nemalou roli. Jak k tomu došlo a zda takový model umožňu<strong>je</strong> větší a<br />
komplexnější kontrolu nad společností, <strong>je</strong> stále předmětem ostrých<br />
sporů a diskusí mých bývalých spolupracovníků, zatímco hudba <strong>je</strong><br />
stále otřesnější a nesrozumitelnější. Rozhodl jsem se, že se nestanu<br />
obyvatelem tohoto nádherného nového světa, který zvítězil nad tím<br />
předcházejícím. Vybral jsem si svobodu a realitu. Hranice mezi<br />
<strong>je</strong>dním a druhým překračuji ilegálně. Bývám tu <strong>je</strong>n na skok. Vždy<br />
<strong>je</strong>n na chvíli, abych udělal tady to a tam zase ono. Hned vzápětí se<br />
ob<strong>je</strong>vu<strong>je</strong> Don. Lidé, kterými se pak stávám, jsou <strong>je</strong>ho specifickým<br />
zájmům a požadavkům navýsost užiteční.<br />
Tentokrát jsem však chtěl zcela <strong>je</strong>dnoznačně přibrzdit a<br />
věnovat se nějakou dobu lenošení.<br />
Dopili jsme pivo a zaplatili účet<br />
„Pojďme tudy,“ řekl Don a ukázal na zadní dveře.<br />
Oblékl si plášť a vyšli jsme ven z baru.<br />
„Promluvíme si spolu tady?“<br />
„Raději ne,“ odpověděl jsem.<br />
Po necelé půlhodině chůze jsme už byli na palubě Protea a já<br />
dělal kávu. Obloha byla zatažená. Vody Mexického zálivu se líně<br />
převalovaly pod kýlem. Trochu jsem snížil intenzitu osvětlení.<br />
Podmínky byly téměř komfortní. Tady, na palubě lodi, se rytmus a<br />
tempo života na souši, davy lidí a spěch, zdály být až neskutečně<br />
vzdáleny a jakoby neexistující. Je velice snadné měnit tvář souše.<br />
Moře však vypadá stále stejně. Snad právě kvůli tomu <strong>je</strong> možné se na<br />
něm cítit mimo jakýkoli prostor a čas. Domnívám se, že právě kvůli<br />
tomu bydlím rád na lodi.<br />
„Je to poprvé, co jsem u tebe,“ řekl Don. „Máš to tu moc<br />
pěkné. Je tu neskutečně pří<strong>je</strong>mně.“<br />
„Díky. Mléko? Cukr?“<br />
„Ano. Obojí.“<br />
Posadili jsme se ke kávě.<br />
„Co to dnes bude?“<br />
„Jedna záležitost, která v sobě skrývá dva problémy. Jeden z<br />
nich překraču<strong>je</strong> mou pravomoc, druhý nikoliv. Bylo mi sděleno, že<br />
situace <strong>je</strong> velice vážná a vyžadu<strong>je</strong> skutečného odborníka.“<br />
„Jsem odborníkem <strong>je</strong>n na to, jak se udržet při životě.“<br />
- 103 -
Change language