28.05.2013 Views

Roger Zelazny Mé jméno je Legie

Roger Zelazny Mé jméno je Legie

Roger Zelazny Mé jméno je Legie

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Odložil jsem sluchátko.<br />

„Knihu už nepotřebuju,“ konstatoval jsem. „Za<strong>je</strong>du si na chvíli<br />

na Andros.“<br />

„Je už pozdě. Cítíš se dobře? Opravdu ti nic není?“<br />

„Je mi dobře. Lituji, že jsem ti způsobil starost“<br />

Zdálo se, že se s tím, co jsem mu řekl, spokojil. V každém<br />

případě se uvolnil a usmál.<br />

„Možná, že to já bych si měl vzít něco na uklidnění. Všechno,<br />

k čemu tady došlo…“<br />

„To, co se stalo, se už neodestane.“<br />

„Jistě, máš pravdu… V každém případě, dobrou noc.“<br />

Zamířil ke dveřím. Já se vydal za ním, zháše<strong>je</strong> cestou světlo.<br />

Šel k sobě. Já se vydal do přístavu, na palubu Isabelly. Za<br />

několik okamžiků, až když jsem byl na moři, jsem začal přemýšlet o<br />

tom, co se stalo. Snad se ukáže, že si lidská zvídavost s problémem<br />

přelidněnosti přece <strong>je</strong>n dokáže poradit.<br />

Byl první květen. Seděl jsem u stolu blízko krbu v baru<br />

Kapitán Tony v Key Westu a popí<strong>je</strong>l dobré pivo. Ten večer se mi už<br />

poněkud zajídal. Když Don vešel do baru, bylo několik minut po<br />

<strong>je</strong>denácté. Myslel jsem si, že už nepřijde. Rozhlédl se kolem sebe, a<br />

aniž by mi věnoval sebemenší pozornost posadil se ke stolu vedle mě<br />

a něco si ob<strong>je</strong>dnal. Taneční skupina se právě vrátila na malé <strong>je</strong>viště a<br />

zahájila své číslo. Všude kolem nás sedělo příliš mnoho lidí, proto<br />

jsme klidně seděli a čekali na vhodný okamžik, kdy si budeme moci<br />

spolu promluvit.<br />

Asi po deseti, patnácti minutách se Don zvedl a odešel do<br />

sousední místnosti. Hned vzápětí se vrátil a zastavil se u mého stolu.<br />

Položil mi ruku na rameno.<br />

„Bille!“ řekl překvapeně. „Co tady děláš?“<br />

Otočil jsem se a s úsměvem na rtech jsem na něho pohlédl<br />

„Same! Buď zdráv!“<br />

Potřásli jsme si rukama.<br />

„Je tu příliš velký rámus,“ konstatoval. „Pojďme někde jinde.“<br />

„Výborný nápad.“<br />

Za nějakou dobu jsme se ocitli na pláži. Ovíval nás slaný dech<br />

oceánu.<br />

- 54 -

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!