You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
přesvědčen o tom, že Don ho dokáže najít. Tvá ohromná zručnost a<br />
dovednost a také, jak jsem slyšel, tvé široké znalosti počítačů svědčí<br />
o tom, že stálo za to tak dlouho čekat. Chtěl bych se tě zeptat na pár<br />
věcí.“<br />
„Prosím, ptejte se.“<br />
„Až za chvíli. Bude se to hodit do mé zprávy, kterou teď<br />
zpracovávám. Pro mě <strong>je</strong> však důležitější to, co ti chci říct.“<br />
Udiveně jsem protáhl obličej. „Před mnoha léty,“ začal, „jsem<br />
pochopil, že dané slovo nejlépe dodrží ten, komu se odvděčíme<br />
stejně.“<br />
„Cítíte nezbytnou potřebu se mi s něčím svěřit?“<br />
„Nevím, <strong>je</strong>stli <strong>je</strong> to ten nejlepší výraz. Možná ano, možná ne.<br />
Tak či tak, někdo z lidí tkvící hluboko v minulosti by měl o všem<br />
vědět. Jednou se to možná bude k něčemu hodit. A ty jsi pro to<br />
ideální kandidát.“<br />
„Souhlasím,“ řekl jsem. „Ubezpečuji vás, že mi můžete<br />
důvěřovat stejně, jako sám sobě.“<br />
„Víš odkud a z čeho pramení mé obavy?“<br />
„Ovšem.“<br />
„Poslouchám. Jen mluv.“<br />
„Použili jste Hangmana k něčemu nelegálnímu, k něčemu<br />
nenormálnímu nebo k něčemu podobnému. Víte o tom pouze vy a<br />
Hangman. Považoval jste to za tak hanebný čin, že když ho byl<br />
Hangman schopen bezezbytku pochopit, upadl do těžké deprese,<br />
která ho mohla přinutit přistát na Zemi a vykonat pomstu.“<br />
Senátor sklopil zrak a podíval se stranou.<br />
„Trefil ses do černého,“ poznamenal tiše.<br />
„Měli jste v tom prsty všichni?“<br />
„Ano, ale já jsem to všechno řídil. Když k tomu došlo.<br />
Chápeš…, my, tedy já jsem zabil člověka. Vidíš, všechno to začalo<br />
naprosto nevinně, oslavou. Toho dne jsme se dozvěděli, že pro<strong>je</strong>kt<br />
byl schválen. Po všech nezbytných zkouškách a testech byl konečně<br />
přijat. Za dva dny se mělo začít s <strong>je</strong>ho realizací. Šli jsme tehdy<br />
všichni společně na oběd: Leila, David, Manny a já. Měli jsme<br />
skvělou náladu. Naše malá oslava se už, ani nevím jak, pomalu<br />
přenesla k nám do ústavu. Postupně se nám naše stále absurdnější<br />
nápady začaly zdát celkem reálné. Napadlo nás, už se nepamatuji,<br />
kdo z nás na to přišel jako první, že Hangman by se měl také<br />
- 140 -
Change language