You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
tvarem připomínal člověka <strong>je</strong>n vzdáleně. Měl nohy mnohem více od<br />
sebe a také <strong>je</strong>ho celková hmotnost byla mnohem větší než váha<br />
většiny lidí, se kterými jsem kdy zápasil. Dospěl jsem k závěru, že<br />
mi nebudou nic platné všechny mé judistické chvaty, které jsem se<br />
naučil. Když u mě už byl dostatečně blízko, pokusil jsem se<br />
dosáhnout na <strong>je</strong>ho fotoreceptory. Když to zpozoroval, zpomalil<br />
postup, odrazil mou ruku se železem, ale nezastavil se. Ustoupil jsem<br />
poněkud doprava a snažil se ho obejít. Pozorně jsem si ho prohlížel.<br />
Chtěl jsem najít <strong>je</strong>ho slabé místo.<br />
Byl dokonale symetrický, Těžiště měl umístěno poněkud výše,<br />
než <strong>je</strong> obvyklé. Jeden přesný úder rukavicí do hlavy – to bylo<br />
všechno, co jsem potřeboval. Dokonce i kdyby se mu <strong>je</strong>ště podařilo<br />
strhnout mě k zemi, trvalo by mu určitě hodně dlouho, než by opět<br />
přišel k sobě. Věděl o tom. Bylo to vidět podle toho, jak si levou<br />
rukou chránil hlavu, když se vyhýbal úderům mé rukavice.<br />
Opět jsem se rozmáchl rukavicí po <strong>je</strong>ho fotoreceptorech.<br />
Vyrazil mi železo z ruky. To však teď nebylo podstatné. Prudce jsem<br />
vymrštil ruku vzhůru, předstíra<strong>je</strong> další výpad. Hangman cukl hlavou<br />
dozadu a já znovu vyrazil dopředu. Mohlo mě to stát život, ale neměl<br />
jsem na vybranou.<br />
Jako chlapec jsem nebyl příliš dobrým baseballistou. Nikdy<br />
jsem dobře nenadhazoval, ani neházel. Celkem obstojně jsem však<br />
běhal mezi metami.<br />
Skočil jsem nohama dopředu a proletěl pod Hangmanem, který<br />
se chránil před mou rukavicí. Překulil jsem se na pravý bok, protože<br />
bez ohledu na vývoj situace jsem se v žádném případě nemohl<br />
podpírat levou rukou. Sotvaže jsem se ocitl za ním, ihned jsem se<br />
postavil, ani jsem si přitom nevšímal prudké bolestí v levé lopatce.<br />
Hned nato jsem udělal přemet dozadu a narovnal přitom nohy.<br />
Zasáhl jsem ho nohama zezadu zhruba někde ve výši pasu. Vložil<br />
jsem do toho úderu všechnu svou sílu. Pokusil se mě chytit, ale to už<br />
bylo zcela zbytečné.<br />
Pomalu začal ztrácet rovnováhu. Trochu jsem se odsunul,<br />
abych nebyl rozdrcen na kaši. Konečně upadl. Otřes málem způsobil<br />
zřícení stropu. Uvolnil jsem si pravou nohu. Levou nohu jsem však<br />
měl stále uvězněnou pod <strong>je</strong>ho trupem a to v nepří<strong>je</strong>mně bolestivém<br />
úhlu. Jednou rukou odrazil můj úder a druhou ruku zvedl nad hlavu,<br />
- 149 -
Change language