Dopravní stavby - Fakulta stavební - Vysoké učení technické v Brně

6412th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicStanovení kapacity vjezdu okružní křižovatkyVýpočtové metody pro stanovení kapacity vjezdu okružní křižovatky lze principiálně rozdělit dodvou skupin, a to na empirické modely založené na regresní analýze výstupů z měření kapacit nareálných křižovatkách, a na modely využívající teorii časových mezer, kdy kapacita závisí na hodnotáchkritického a následného časového odstupu.V České republice se používá pro výpočet kapacity vjezdu okružní křižovatky empirická metodaobsažená v TP 135 0. V letech 2005-2008 probíhal výzkum Ministerstva dopravy Aktualizacevýpočtových modelů pro stanovení kapacity okružních křižovatek 0, jehož výstupem je návrhvýpočtového modelu v podobě exponenciální funkce s využitím teorie časových mezer. Hodnotykritické a následné mezery však byly stanoveny empiricky na základě sledování reálného provozu navybraných okružních křižovatkách. Při výpočtu kapacity vjezdu do okružní křižovatky s jedním pruhemna okružním pásu i na vjezdech poskytují obě uvedené metody velmi podobné výsledky. V některýchpřípadech však teoreticky vypočtené hodnoty kapacity neodpovídají reálně dosahovaným hodnotám.Takovými křižovatkami jsou např. OK Vídeňská – Kunratická v Praze nebo OK U Ploučnice –Pivovarská v České Lípě, které byly sledovány v rámci výzkumu 0. Dispoziční řešení těchto křižovateki zjištěné hodnoty maximálních hodinových intenzit získané přepočtem z měřených pětiminutovýchšpičkových intenzit jsou patrné z obr. 1 až 4.Pro stanovení limitní teoretické kapacity vjezdu jednopruhové okružní křižovatky je možno použítlineární model založený na teorii časových mezer podrobně odvozený ve 0. Pro okružní křižovatkys většími hodnotami vjezdových poloměrů (OK v Praze) je vhodné použít vzorec pro maximální limitníkapacitu vjezdu využívající minimální bezpečné časové odstupy mezi vozidly na okružním pásu vetvaru podle rovnice (1), pro okružní křižovatky s malými vjezdovými poloměry lépe vyhovuje spodnímez limitní kapacity stanovená pro nulovou časovou mezeru mezi vozidly v nadřazeném dopravnímproudu na okružním pásu ve tvaru podle rovnice (2).3600 − Qb⋅ tbQe,max= .( 1 )tb 0Qe,mintff3600 − Q ⋅t= ( 2 )kde je Q e,max maximální limitní kapacita jednopruh. vjezdu na jednopruhový okružní pás [pvoz/h]Q e,min spodní mez limitní kapacity jednopruh. vjezdu na jednopruhový okružní pás [pvoz/h]Q b intenzita nadřazeného proudu na jednopruhovém okružním pásu [pvoz/h]t b bezpečná mezera v nadřaz. doprav. proudu na jednopruh. okružním pásu, t b = 2 [s]t 0 nulová mezera v nadřaz. doprav. proudu na jednopruhovém okružním pásu [s]následný časový odstup vozidel na vjezdu do okružní křižovatky [s]t fIntenzitu nadřazeného dopravního proudu Q b lze např. za použití TP 135 vyjádřit rovnicí (3).Qb= Q + α ⋅Q( 3 )ckde je Q c intenzita vozidel na jednopruhovém okružním pásu [pvoz/h]Q a intenzita vozidel vyjíždějících z okružního pásu na předchozím výjezdu [pvoz/h]α koeficient podle grafu v TP 135 [-]aNulová mezera představuje časový odstup mezi vozidly v nadřazeném dopravním proudu, kterounevyužije žádné vozidlo na vjezdu, a je vyjádřena rovnicí (4).tft0= tg+( 4 )2kde je t g kritický časový odstup vozidel v dopravním proudu na okružním pásu [s]Grafické vyjádření srovnání výsledků metod pro výpočet kapacity vjezdu okružní křižovatky napříkladu dvou výše uvedených křižovatek je prezentováno na obr. 2 a 4. Kromě již zmíněných metod