Dopravnàstavby - Fakulta stavebnà- Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně
Dopravnàstavby - Fakulta stavebnà- Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně
Dopravnàstavby - Fakulta stavebnà- Vysoké uÄÂenàtechnické v Brně
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
8412th International Scientific Conference, April 20-22, 2009 Brno, Czech RepublicDíky, tehdy v pravdě hrdinskému úsilí a odporu některých představitelů stavebního odboru(fakulty) VŠT v Brně, v čele s prof. V. Menclem a tedy i za účasti prof. Součka, se podařilostavební odbor v Brně zachovat, byť za cenu delokalisace, rozmístění do několika desítek místv městě Brně, hlavně však za cenu ztrát hmotných, zejména pak ztrát nenahraditelnýchpedagogických pomůcek a sbírek.Z torza Vysoké školy technické dr. E. Beneše v Brně povstala Vysoká škola stavitelství v Brněse dvěma nově vytvořenými fakultami – inženýrského stavitelství (FIS) a architektury a pozemníchstaveb (FAPS) a dokonce s jepičí mezihrou „přifařené“ fakulty „lesnické“ k VŠS v Brně.Ústavu <strong>stavby</strong> silnic připadl dočasný azyl v budově ředitelství drah na ulici Úvoz.Stěhovacím aktem ústavu na nové působiště započala i moje školní kariéra. Přijetím nabídkyprof. Součka jsem spojil můj osud se školou stěhováním, které jsem měl příležitost prožít ještětřikrát, naposledy při návratu ústavu do mateřského areálu na ulici Veveří.Události nesmyslného a logicky nevysvětlitelného zrušení VŠT v Brně lze jistě přejítkonstatováním faktu, tak jak to učinilo mnoho jiných autorů před tím, jako že vlastně o nic nešlo,jakoby jen o samozřejmý, racionální krok této školy.Dílčí složky školy však byly stále v pohybu. Zda toto časté přemisťování bylo „vyšším“záměrem, neumím posoudit, nicméně existence školy byla nejméně ještě jednou v ohrožení.Protiakce, v níž prof. Souček hrál klíčovou roli, uvažovala respektive připravovala reálnoueventualitu, přeložení školy do zámeckého prostoru v Náměšti nad Oslavou. Verdikt ale vyznělv přemístění z budovy na Úvoze do budovy pedagogické fakulty na Poříčí v Brně. Sem přesídlil iústav <strong>stavby</strong> silnic, aby po dvou letech našel stálejší sídlo v areálu někdejšího církevního seminářena ulici Barvičova až do doby návratu do restituovaného souboru budov v Brně na ulici Veveří.Není zde na místě analyzovat příčiny a důsledky zrušené vpravdě historické Vysoké školytechnické v Brně. Absurditu akce odhalila v krátkém časovém odstupu sama historie obnovenímzrušených oborů a znovuzrozením Vysokého učení technického v Brně.Nic nemění na tom, že trosky „brněnské techniky“, Vysoká škola stavitelství, se opětprobouzela z existenční agonie, že procházela složitým, nicméně ozdravným obdobím zásadnírestrukturalizace specializací, učebních plánů, výukových předmětů ve stále nejisté budoucnosti,stálého přemísťování i vnitřního, především politického napětí.Přeměny výukových projektů byly logickým odrazem vidění životního stylu a odhadu vývojespolečnosti.Tématické rozčlenění fakult Na „občanské“ a „konstrukčně inženýrské“ <strong>stavby</strong> uvolnilomoderní rozvoj výuky a prostor ústavům pro jejich vlastní kreativitu.Poválečný vývoj v Evropě záhy odhalil ekonomické i sociální atributy automobilové dopravy.Profesionálnímu vnímání nemohl zůstat v utajení její nárok na jízdní podmínky, problém generujícíškálu souvisejících tématických okruhů od plánovacích a projektových procesů, technologickéhovývoje vý<strong>stavby</strong> a údržby, silničního hospodářství měst i aglomerací až k problémům dopravníhoinženýrství, bezpečnosti dopravy, životního prostředí apod.Prognosticky zhodnotit a vybrané spektrum témat stmelit na časově okleštěné ploše výuky bylv dobové úrovni znalostí úkol jistě obtížný. Podařilo se , z dnešního hlediska musíme profesionálnívyspělost prof. Součka a jeho manažerské schopnosti klasifikovat velmi vysoce.Příbuzná nebo návazná témata sloučil do společného předmětu, případně byla dále rozvíjená aeventuelně přetransformovaná do jiného seskupení apod.V některých případech došlo ke spolupráci a koordinaci s jinými pracovišti. Např.problematika zemin (původně v obsahu předmětu silniční stavitelství a zemní práce) bylpřekoncipován, tématicky rozšířen a jako takový přeřazen do nově formovaného předmětu „půdnímechanika“, zajišťovaného na ústavu tunelového stavitelství (prof. Mencl), později katedrygeotechniky.Podobně předmět „mechanizace a stavební stroje“ (původně založený na ústavu silničníchstaveb) se stal posléze základem pro nový, samostatný útvar.