Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

8 Mezinárodní vojenská spoluprácevyhodnocování a přenos poznatků ze zahraničních služebních cest a návštěv do praxe,např. ve formě databáze. Jako zcela nevyhovující, z pohledu administrativní zátěže, jemožné hodnotit centralizovaný proces plánování a schvalování zahraničních služebníchcest a návštěv, který omezoval volnost vedoucích pracovníků pružně rozhodovat o využitíprostředků v souladu s úkoly.8.1 Zahraniční operace 130Ukončení studené války a zánik bipolárního dělení světa uvolnilo prostor novým bezpečnostnímhrozbám a rizikům, které vedly ke vzniku etnických a náboženských konfliktůa rozpadu slabých států. Tato situace vyvolala potřebu přispět k mezinárodnímu úsilí přiřešení narůstajícího počtu mírových operací OSN, orientovaných především na udrženímíru ve světě. Ze strany nového vedení československého státu mělo toto zapojení jednoznačnoupodporu. Prokázalo se však, že československá armáda nebyla na působení v uvedenýchoperacích organizačně ani personálně připravena. První českoslovenští vojenštípozorovatelé, kteří byli vysláni do pozorovatelských misí OSN v Angole (UNAVEM)a v Namibii (UNTAG) v roce 1989, např. neabsolvovali příslušné odborné kurzy.Velení armády se nicméně podařilo v relativně krátké době vybudovat v ČeskémKrumlově „Výcvikové středisko Československé armády pro mírové operace OSN“, kterézahájilo svou činnost pro přípravu jednotek ve druhé polovině roku 1990. Důstojníci předurčenípro funkce vojenských pozorovatelů se od roku 1991 již také zúčastňovali třítýdenníchspecializovaných kurzů ve „Vojenském školicím a výcvikovém středisku v KomornímHrádku“. V té době začalo Ministerstvo obrany vysílat důstojníky do obdobných zahraničníchkurzů např. v Rakousku, Švédsku, Švýcarsku, Kanadě a Finsku.První československou jednotkou zapojenou do mezinárodního mírového úsilí se stalaprotichemická jednotka, která se v prosinci 1990 zapojila do široké mezinárodní koalicepod vedením USA k osvobození Kuvajtu po jeho okupaci Irákem. 131 Následně pokračovalodalší zapojování ČSFR do mírových operací, což dokumentuje účast vojenskýchchemických specialistů ve Zvláštní komisi OSN v Iráku (UNSCOM) v letech 1991–1993k vyhledávání a ničení chemických zbraní, působení československých vojáků v humanitárnístrážní misi v Iráku (UNGCI), vojenských pozorovatelů v Somálsku (UNOSOM)a účast v monitorovací misi Evropského společenství (ECMM) a sankčních misí prododržování hospodářských sankcí vůči Bělehradu organizovaných KBSE ve spoluprácise ZEU. V první polovině roku 1992 vyslala ČSFR do operace UNPROFOR v bývaléJugoslávii prapor o síle téměř 500 příslušníků a několik vojenských pozorovatelů.Po rozdělení federace a její armády na dva nezávislé celky bylo nutné rozdělit i účastve vojenských mírových aktivitách OSN. Podle vzájemné dohody zůstala ČR zastoupenasvým praporem a vojenskými pozorovateli v UNPROFOR a kontingentem v humanitární130Zpracováno na základě podkladových materiálů odboru OSN MZV.131Nejednalo se však o mírovou operaci OSN na udržení míru nýbrž o operaci vynucující mír. Koaliční jednotky všaktehdy působily na základě příslušné rezoluce RB OSN. (Poznámka autora).106