Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

5 Transformacegrovaného záchranného systému a především při působení v zahraničních misích v rámciNATO, EU či dalších mezinárodních organizací nebo účelových koalicí.Z pohledu nových přístupů k výstavbě schopností armády byla Transformace zaměřenana naplnění tzv. cílových operačních schopností. Pojem „cílové operační schopnosti“byl chápán jako stav, kdy budou splněna plánovaná (zejména reorganizační a modernizační)opatření vedoucí k dosažení vyšší úrovně funkčnosti armády srovnatelné s úrovníostatních armád členských zemí NATO a dalších partnerů. Podstatné je, že tento pojemvyjadřoval ve svém obsahu úroveň záměrů, představ a požadavků dalšího rozvoje schopnostíarmády poplatných představám o budoucnosti v tom daném okamžiku jejich definování.Představy o cílových schopnostech armády se tak v roce 2007 odlišovaly od těch,které byly předpokládány v Koncepcích z roku 2002 i 2003. Dosažením tzv. počátečníchoperačních schopností k 31. prosinci 2006 byla armáda schopna naplnit minimální úroveňpoliticko-vojenských ambicí ČR, které vyplývaly z Vojenské strategie ČR z roku 2004.Přesto ale existovala určitá rizika a omezení při nasazení v operacích vysoké intenzity(velmi málo pravděpodobných) v rámci zabezpečování společné obrany členských zemíNATO.Podstatná však byla skutečnost, že obsah cílových schopností se měnil v rámcinově definovaných požadavků na výstavbu sil v procesu obranného plánování NATO.Výstupem byly nové návrhy cílů výstavby sil pro všechny členské země na období let2008–2018, jejichž splněním by mělo dojít k naplnění zamýšleného rozvoje schopnostícelé Aliance. Snahou bylo vytvořit podmínky pro získání takových vojenských schopností,které zabezpečí Alianci potřebné síly a prostředky pro plnění současných úkolů,povedou k rozvoji schopností pro příští období a zabezpečí zvládání nových bezpečnostníchvýzev v budoucnosti.Vzhledem k problémům, se kterými se Aliance potýkala při zajišťování potřebnéhorozsahu a kvality sil pro vedení operací v Kosovu a především v Afghánistánu, byly tytocíle mnohem ambicióznější, náročnější a implikovaly také vyšší kvalitu a použitelnostarmády v expedičních mnohonárodních operacích, která spočívá ve zvyšování podílůnasaditelných vševojskových jednotek, zajištění jejich přepravy na strategické vzdálenostia zajištění jejich personální a logistické udržitelnosti. Zároveň to znamenalo zefektivněníorganizační struktury a dislokace armády při plnění úkolů nebojového charakteru v operacíchna území ČR, zejména v rámci ochrany vzdušného prostoru a posilování integrovanéhozáchranného systému.Transformace tedy směřovala, obdobně jako plánovací cyklus v NATO, k roku 2018.Byl to tedy rok, ke kterému byly harmonizovány transformační záměry rozvoje armády sezáměry Aliance. Byl tak posunut termín dosažení cílových operačních schopností z roku2012 do roku 2018 a ve vazbě na změny bezpečnostního prostředí byly upraveny politicko-vojenskéambice ČR. Došlo tak ke srovnání záměrů na rozvoj schopností armádys upraveným zdrojovým rámcem, které byly učiněny reálnějšími. Transformace reagovalana měnící se požadavky na operační schopnosti ve formě cílů výstavby sil do roku2018 (Force Goals 2008) v rámci procesu obranného plánování NATO. Byly vytvořenypodmínky pro dosažení vyšší úrovně schopností armády, než jaká byla původně plánovánaKoncepcí, a pro naplnění závazku z istanbulského summitu NATO, který požadoval,63