Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

3 Integracešení podmínek života VZP a VZS, restrukturalizovat zásoby souběžně s modernizacía zaváděním nové výzbroje a ostatní techniky; po roce 2006 zavést vícekanálový protiletadlový a protiraketový systém a dokončitrestrukturalizace zásob; do konce roku 2009, v případě rozhodnutí o přezbrojení AČR nadzvukovými víceúčelovýmitaktickými letouny, dokončit jejich zavedení.Při zabezpečení výstavby resortu obrany Koncepce vycházela v oblasti lidských zdrojůz předpokladu, že počet vojáků v základní (náhradní) službě bude sice postupně klesat,ale ještě v roce 2009 jich bude do 20 000 osob. Počet vojáků z povolání měl dosahovatdo 22 500 osob. Je zřejmé, že v tomto období vedení resortu obrany a velení armády ještěnepočítalo s vytvořením plně profesionální armády. Potřeby na rozvoj plně profesionalizovanéhosboru pro zajištění zahraničních misí stále počítal s existencí poloprofesionalizovanéarmády. Tento přístup vedl k pokračování ve výstavbě dvojkolejné armády, jednačást využitelná pouze pro obranu teritoria a druhá pro plnění úkolů v misích. S úplnouprofesionalizací se počítalo pouze u jednotek a útvarů sil okamžité reakce s krátkou doboupřipravenosti, zatímco u obdobných jednotek a útvarů s delší dobou připravenosti sev mírové organizační struktuře počítalo sice v menší míře, ale nadále s vojáky základníslužby a občanskými zaměstnanci – vojáky v záloze.V oblasti věcných zdrojů a infrastruktury stanovil dokument dvanáct programovýchokruhů ve sférách centrálního řízení a administrativy, vzdělávání a sociálního zabezpečení,zahraničních aktivit, rozvoje pozemních sil, vzdušných sil, vojenského zpravodajství,zabezpečení velení a řízení, rozvoje centrální logistiky, vojenského zdravotnictví,vědy a výzkumu, reprodukce nemovité infrastruktury a ekologie. Za důležitý předpokladsplnění cílů Koncepce označila racionální vědeckou a výzkumnou podporu, využívajícíkoordinace výzkumných a vývojových aktivit na národní úrovni a v rámci NATO. Kesplnění požadavku na efektivnější využívání nemovitého majetku měl pokračovat procesúčelného soustřeďování vojsk do perspektivních posádek.Koncepce se v oblasti zajištění potřebných finančních zdrojů odvolávala na usnesenívlády ČR č. 478/1996, o záměru postupného zvyšování podílu vojenských výdajů na HDPzhruba o 0,1 % ročně tak, aby v roce 2000 dosáhl tento podíl zhruba 2 %. Současně poukázalana nezbytnost stanovit nový odhad vývoje finančních zdrojů pro střednědobé obdobído roku 2004 s možným výhledem do roku 2009, který představuje fixaci podílu celkovýchvýdajů MO na 2,2 % HDP. Přitom poukazovala na nutnost respektovat v investičníoblasti splátkový kalendář projektu L-159, schválený vládou v červnu 1997, a plnění cílůvýstavby ozbrojených sil, ke kterým se ČR zavázala jako člen NATO. Kromě uvedenýchskutečností, které ovlivňují strukturu resortních výdajů, dokument poukazoval na nutnostposílení výdajů k zabezpečení provozu útvarů a především výcviku, zejména pro jednotkyvyčleňované pro použití sil NATO, vytváření zásob pro síly rychlé reakce a likvidacinepoužitelných zásob.Tuto Koncepci se resortu obrany nepodařilo v takto vymezeném rozsahu nikdy realizovat,což bylo dáno především situací, ve které byla Koncepce připravována a schvalována.Situace byla ovlivněna velmi optimistickým ohodnocením vstupních zdrojových podmí-48