Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

4 ReformyPři omezeném ozbrojeném lokálním konfliktu mimo ČR se počítalo s účastí brigádypro operaci společné obrany nízké intenzity, která by měla být k dispozici od roku 2007.Toto působení brigády, nebo spíše praporu a specializované jednotky by bylo bez rotace,maximálně po dobu 6 měsíců. V případě operace na udržení míru se počítalo s možnostírotace jednotky.V případě hrozeb nevojenského charakteru měla být armáda schopna nasadit v míruve prospěch policie do 1 000 osob na maximální dobu 3 měsíců (Koncepce 2002 předpokládala2 000 osob). Upravená Koncepce také snížila původní záměr počtu poskytnutýchpříslušníků do integrovaného záchranného systému na 1 200 po dobu jednoho měsíce.Organizační struktura AČR k 31. 12. 2004 je uvedena v příloze č. 5. Reálné a plánovanésnižování počtu posádek a dislokačních míst obsahuje tabulka č. 6, vývoj početníhostavu AČR za období 1993–2008 uvádí tabulka č. 7. Koncepcí stanovené hlavní projektyvyzbrojování v oblasti movitého majetku v r. 2004 lze nalézt v tabulce č. 9.Cílová organizační struktura AČR počítala se třemi místy velení: 78 Ministerstvo obrany (integrované s generálním štábem) – Praha. Velitelství společných sil (VeSpS) – Olomouc. Velitelství sil podpory a výcviku (VeSPodV) – Stará Boleslav.Integrace MO a GŠ probíhala již delší dobu. Přes několikanásobnou reorganizaci MOse však nepodařilo systémově správně rozdělit působnost mezi jeho civilně-správní částa GŠ. Nebyl především důsledně uplatněn princip těsné závislosti a vazby mezi odpovědnostía pravomocí. Proto docházelo k narušování obecné zásady řízení a velení, nebylysystémově definovány kompetence a odpovědnost jednotlivých stupňů, docházelo k překrývánía zdvojování působnosti. Mezi cíle integrace tak patří nejen odstranění duplicit,ale především zlepšení komunikace mezi jednotlivými složkami. Součásti bývalého samostatnéhoGŠ se staly součástmi Ministerstva obrany s tím, že jsou podřízeny náčelníkoviGenerálního štábu. Vznik transformovaného MO snížil počet příslušníků civilně-správníi vojensko-odborné části, dále se odstranila duplicitní činnost v oblastech jako je personalistikaa obranné plánování. Poslední velká reorganizace proběhla v r. 2002, avšak bezdůsledného zhodnocení její úspěšnosti. Další změny pak po etapách, a to k 1. 12. 2003,a poté k 1. 1 a 1. 4. 2004. Byla zrušena sekce strategického plánování MO, personálnísekce MO, sekce personalistiky GŠ a sekce perspektivního plánování GŠ. Byla vytvořenasekce personální MO, sekce obranné politiky a strategie MO a sekce plánování sil MO.Byl zrušen Národní úřad pro vyzbrojování MO a Úřad strategických projektů infrastrukturya k 1. 1. 2004 byla vytvořena sekce vyzbrojování MO.Oproti snížení počtů k 1. 12. 2003 byla reorganizace k 1. 4. 2004 rozsáhlejší. Výchozípočet asi 2 300 osob se snížil na 1 690. Významný dopad měla reorganizace i na přímopodřízené vojenské útvary a zařízení MO a GŠ. Cílem bylo vytvořit jednu organizacizajišťující integrované ministerstvo. Vzhledem k úsilí o minimální počet přímo podříze-78Koncepce (op. cit. 76).56