Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

8 Mezinárodní vojenská spolupráceŠpanělskoSpolupráce se zaměřovala na oblasti branného zákonodárství, vojenské komunikačnítechniky, sociálního zabezpečení, vojenského lékařství a ekologie. Docházelo ke vzájemnýmstážím učitelů a studentů vojenských škol. Španělské velvyslanectví v Praze plnilov přípravném období rovněž úlohu kontaktního orgánu Severoatlantické aliance.USAHlavní úlohu hrála praktická a metodologická pomoc zahrnující téměř všechny oblastiobranného sektoru. Československá účast v americkém programu IMET byla zahájenav relativně krátké době několika měsíců po sametové revoluci vysláním jednoho důstojníkana studium v U.S. Army´s Command and General Staff College ve Ft. Leavenworth vestátě Kansas. V následujících letech se účast rozšířila na počet 30–50 důstojníků. Kroměbývalého náčelníka GŠ AČR armádního generála Jiřího Šedivého absolvovali studiumna amerických vojenských školách a v různých kursech IMET také další vojenští představiteléve vysokých funkcích, např. velitel pozemního vojska, velitel vojenského letectvaa zástupce náčelníka GŠ. Získané zkušenosti a jejich uplatňování v činnosti několikaz těchto absolventů měly výrazný dopad na pokrok demokratických reforem v AČR.Požadavek na plynulou znalost angličtiny všemi účastníky však omezoval okruh důstojníků,kteří se mohli studia zúčastnit. Následující výběr často nebyl závislý na odbornýchschopnostech důstojníka nebo záznamu o jeho výkonu, ale na jeho jazykové dovednosti.Administrátoři programu se snažili změkčit tento problém nabídkou specializovanýchjazykových kurzů důstojníkům se základní znalostí angličtiny. Personální systém v počátečnímstadiu využívání nabídek programu IMET nevytvářel vždy prostor k hledání nejkvalitnějšíchosob nebo k přijetí rozhodnutí, jak nejlépe využívat tento program. Důležitouúlohu při výběru k účasti v IMET tak někdy měly spíše osobní kontakty, než znalosti čizvažování o perspektivním využití absolventů a jejich nově získaných zkušeností.Někdy se stávalo, že určité preferenční zacházení, kterého se absolventům západníchškol po návratu dostalo, plodilo nevraživost mezi těmi důstojníky, kteří anglickynemluvili a studium neabsolvovali. Absence požadavku v tehdejším personálním systémuAČR, aby důstojníci po návratu ze zahraničního studia byli zařazeni na práci, kterávyužije jejich nově získané odbornosti, vedla v některých případech k jejich zařazenína podřadnější místa. Dalším negativním jevem byla skutečnost, že někteří důstojnícipo návratu odcházeli brzy do důchodu nebo jim bylo benevolentně umožněno odejítpředčasně do zálohy.Velmi důležitým příspěvkem IMET k demokratizačnímu procesu AČR byla účast civilistův kurzech předurčených ke zvýšení civilního řízení a kontroly. Vojenské vzdělávacítýmy (Military Education Teams – METs) vyslané ze Střediska civilně-vojenských vztahů(Center for Civil-Military Relations) na Námořní postgraduální škole (Naval PostgraduateSchool) byly široce oceňovány českými civilisty a důstojníky, kteří se těchto kursů zúčastnili.Prvních seminářů, zaměřených na problémy civilně-vojenských vztahů v demokracii,se zúčastnili v roce 1994 civilní úředníci, důstojníci a parlamentní zástupci. Vojenskévýchovné týmy také v roce 1996 navštívily ČR jako organizátoři kurzů pro příslušníkyMO o vojenské justici a k projednání některých otázek souvisejících s integrací ČR do115