Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

9 Ekonomické řízeníTabulka 9 – 4: Příspěvky resortu obrany do společných rozpočtů NATOv letech 1999–2008 (v tis. Kč)1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008Vojenský rozpočet NATO 138 128 214 095 164 870 185 140 289 204 34 972 206 421 228 626 197 164 216 221NSIP 39 824 124 441 136 971 163 725 137 995 166 665 167 537 128 930 149 885 153 417Agentury, prvky vojenskéstruktury a projekty NATO835 1 670 9 722 11 325 11 204 12 289 18 638 15 308 12 668 14 607Příspěvky ČR celkem 178 787 344 206 311 563 360 190 438 403 213 926 392 596 372 864 359 717 384 245Zdroj: Publikace 10 let členství České republiky v NATO.9.3 Akviziční politikaV resortu obrany se začal akviziční systém postupně zavádět až po roce 1989 v návaznostina ukončení plánovaného hospodářství, řízeného Státní plánovací komisí (SPK).Mezi hlavní příčiny pomalého zavádění akvizičního systému a jeho počáteční nefunkčnostia neúčinnosti v letech 1989–1994 patřilo zanedbávání bezpečnostní politiky zestrany vedení státu, neefektivní ekonomika transformačního období, absence disponibilníchekonomických zdrojů a nedostatek lidí s potřebnými druhy kvalifikací. K tomu sepřidružily ještě určitý naivismus vedoucích politických představitelů ve vztahu k otázkámbezpečnosti státu a jeho obranné politice, dále korupční prostředí státní správy a nekvalifikovanépolitické zásahy do odborných záležitostí resortu obrany. 179 Je možné konstatovat,že resort obrany po celá 90. léta nedisponoval smysluplnou akviziční politikou a strategií,která by zohledňovala potřeby armády a vytvářela rovněž podmínky pro rozvoj schopnostíobranné průmyslové základny v dlouhodobější časové perspektivě.Kritický zlom, který nastal ve struktuře výdajů resortu obrany v roce 1993, prvním rocesamostatné existence ČR a české armády a další nárůst osobních výdajů, i přes prudkésnížení početních stavů, vedl k poklesu zdrojů pro nosnou rozvojovou oblast tj. materiálníakvizice. Situace se příliš nezlepšila ani po roce 1994. Stejně tak jako většina státnísprávy, i resort obrany opožděně zareagoval na měnící se vnější podmínky a na vytvářenítržního prostředí v ČR.Před vstupem ČR do NATO v roce 1999 byla vnitřní situace resortu obrany charakterizovánazejména nízkou úrovní civilního řízení armády. Vedoucí zaměstnanci resortuobrany nebyli dostatečně připraveni na fungování v tržním prostředí a disponovaly velminízkým právním vědomím. Nedostatečně byly harmonizované zákony s legislativou EUa zeměmi NATO. Subjekty českého obranného průmyslu neznaly pravidla nebo nebylyschopny se zapojit do společných vyzbrojovacích a infrastrukturálních programů zemíAliance. Akviziční prostředí charakterizovalo poměrně značné množství peněz nekon-179ŠTEFEC, J. (op. cit. 170), s. 183.132