Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

9 Ekonomické řízenípočtu a ve statistických ročenkách se neuváděla. Termínem vojenské výdaje byly označoványvýdaje ministerstva národní obrany, tedy „čisté“ výdaje na armádu (včetně všechosobních výdajů a sociálních dávek). K odtajnění a zveřejnění údajů o výdajích na obranua bezpečnost v plném rozsahu došlo až v roce 1989. 165Po roce 1989 přestal být používán souhrnný ukazatel rozpočtových výdajů na obranu(tj. souhrn všech výdajů branné povahy), jejichž objemy mimo rozpočtovou kapitoluMinisterstva obrany (MO) zůstaly roztroušeny v jiných kapitolách státního rozpočtua přestaly být sledovány jako celek. V použití zůstala jediná kategorie „vojenského rozpočtu“a „vojenských výdajů“, která se rovná kapitole MO ze státního rozpočtu, resp.jejich skutečnému čerpání. Pokud jde o vnitřní strukturu vojenského rozpočtu, používanékategorie vytvářely problémy v mezinárodních srovnáních a hlášeních a tak i v požadovanétransparentnosti vojenských výdajů.V současné praxi publikování údajů o českých vojenských výdajích existují podleJ. Fučíka, experta na ekonomiku obrany, některé nedostatky způsobené nezpracováním definicvšech pojmů vyskytujících se v příslušných dokumentech a nedostatečným popisem údajův různých tabulkách, např. na webové stránce MO. Za slabinu lze podle jeho názoru označitpředevším celou definiční oblast, „ve které jak s zdá stále dožívají improvizace z doby po opuštěníplánovacího a rozpočtového systému direktivního hospodářství z totalitní doby.”Mezi termíny s nejasným obsahem, které přes podobný název však nejsou synonymy,můžeme zařadit např. výdaje Ministerstva obrany, výdaje resortu Ministerstva obrany,výdaje státního rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany, vojenské výdaje resortu MO, celkovévýdaje resortu MO, celkové vojenské výdaje, vojenské a nevojenské výdaje kapitoly MO.Jejich zaměňování a nevysvětlené použití tak může vést v různých pramenech k odlišnýmhodnotám vynakládaných prostředků. Další překážku představuje nedostatek údajů o výdajíchna obranu ve stálých cenách, které, na rozdíl od údajů v běžných cenách, umožňujíinformovat o reálné hodnotě schválených rozpočtových výdajů a jejich přírůstcích. 166Je všeobecně známo, že schopnost a politická vůle financovat obranu země má vazbu naekonomické možnosti konkrétního státu a odráží i objektivní nebo subjektivní hodnoceníbezpečnostní situace, ve které se nachází. Je zřejmé, že komplex změn po roce 1989 ovlivnili politické rozhodování o celkových výdajích na zajištění obrany země. Existuje otázka, dojaké míry byla celková strategie obrany země ovlivněna výší výdajů na její realizaci nebozda právě výše těchto výdajů diktovala cíle a směřování obranné politiky státu. Ve vztahuk provedené analýze je zřejmé, že v podmínkách ČR byla právě výše finanční prostředkůuvolňovaných státem na zajištění své obrany rozhodujícím faktorem při formulování strategieobrany a koncepčního rozvoje armády. Tento stav byl dán velmi příznivou bezpečnostní165OCHRANA, F., 2.2 Pojetí vojenské síly států Varšavské smlouvy, s. 59–63; Fučík, Josef. 2.3 Rozpočtové výdaje naobranu v zemích Varšavské smlouvy v letech 1955–1989, s. 67, 71 In: Krč, Miroslav a kol. Vojenské výdaje v letechstudené války a po jejím skončení, ÚMV, Praha, 2000.166FUČÍK, J., Možnosti a limity využití dat o rozpočtových výdajích na obranu při analýze obranného potenciálustátu a ve strategickém plánování. (Sborník statí z konference „15 let vývoje bezpečnostní politiky a armádyv Československu a České republice“), Bezpečnostní politika České republiky – výzvy a problémy, MO ČR – AVIS,Praha, 2004, s. 220–222.124