Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

9 Ekonomické řízeníjednu ze svých priorit zajištění vnější bezpečnosti státu a vyčlenění náležitých výdajů naobranu. 162Všechny zmíněné nepříznivé okolnosti rozhodujícím způsobem ovlivnily v první polovině90. let chápání potřeb armády. Celkový objem prvního rozpočtu na obranu v roce1993, vytvořený bez předchozí návaznosti a z nulového bodu, nebyl stanoven, na rozdílod ostatních kapitol veřejných sektorů, na základě skutečných prokazatelných potřebarmády. Postrádal vazbu na jejich hmotnou stránku a neodpovídal ani úkolům vyplývajícímz nové vojensko-politické situace českého státu. Důsledkem toho byly potížes nedoceněnými náklady na zásadní redislokaci armády na území nového státu, změny jejíorganizační struktury, podstatné snížení počtů a likvidaci nadbytečné vojenské technikypodle Vídeňského protokolu. Ochromeno zůstalo budování potřebné infrastruktury, kdyarmáda opouštěla řadu moderních základen a přemisťovala se do zchátralých objektů bezjakéhokoli zázemí (včetně bytů pro vojáky z povolání). 163Příznaky těžko řešitelného napětí v armádní ekonomice se projevovaly v průběhucelého hodnoceného období. Deficitní vývoj byl navíc podporován i uspěchaně vytvářenoua rostoucí závislostí armády na drahých službách zvenčí, podle příkladu některýcharmád vyspělých zemí. Při absenci stabilizované vojenské ekonomiky, skutečně tržníhohospodářství a účinného systému kontroly nad výdaji státního rozpočtu, znamenal širokýsmluvní servis zvenčí pro armádu značnou finanční nákladnost, neprokázanou efektivnosta únik prostředků do různých zprostředkovatelských sítí kolem resortu obrany. Vzhledemke zmíněnému slabému postavení obranného sektoru ve vládních prioritách byly dodatečnépokusy o nápravu tohoto stavu vytrvale odmítány se stereotypním odůvodňovánímekonomických možností státu. Přitom nad tyto ekonomické možnosti probíhala současněrozsáhlá a problematická sanace některých ostatních sektorů v řádech desítek miliardkorun. 1649.2 Vojenské výdaje (1993–2008)Vojenské výdaje představují pouze dílčí část všech finančních prostředků alokovanýchstátem k zajištění jeho obrany a bezpečnosti. Výdaje na obranu (armáda/Ministerstvoobrany a další složky podílející se na zabezpečení obrany státu) byly do roku 1989 vestátním rozpočtu uváděny společně s výdaji na bezpečnost (Ministerstvo vnitra a Sbornápravné výchovy) v jednom společném souhrnném objemu, sníženém v průměru o 20 %i více. Tato snížená část byla zahrnuta do celkového objemu rezerv státního rozpočtu,případně do kapitol některých dalších resortů, avšak v publikovaném návrhu státního roz-162FUČÍK, J., 3.2.1 Filozofie a vývoj rozpočtových výdajů na obranu ČR v letech 1993–1997, s. 145 (kap. 3.2 Analýzavýdajů na obranu České republiky v letech 1993–1997 s predikcí do roku 2009, autoři DOHNAL, M., FUČÍK, J.,HORÁK, R., STONAWSKÝ, J. In: KRČ, M. a kol. Vojenské výdaje v letech studené války a po jejím skončení, ÚMV,Praha, 2000.EICHLER, J., Mezinárodní bezpečnostní vztahy, Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů,Středisko mezinár. studií Jana Masaryka, 2004, s. 147.163EICHLER, Jan (op. cit. 162), s. 146.164Tamtéž, s. 146.123