Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

13 závěryJe zřejmé, že schopnost naplnit politicko-vojenské ambice ČR je dána úrovní rozpracovanostiprávního, normativního a doktrinálního rámce, účelnou organizační strukturouvojenských útvarů a jednotek a jejich naplněností potřebným personálem, vycvičenostíjednotek, naplněností zbraňovými systémy, prostředky přepravy a materiálem, účelnostísystému velení, velitelské struktury a struktury sil, celkovou úrovní interoperabilitya schopností držet požadované síly v pohotovosti. Pro naplnění nové úrovně politicko-vojenskýchambicí ČR stanovených Vojenskou strategií ČR z roku 2008 pokračoval resortobrany MO ve zvyšování nasaditelnosti a udržitelnosti sil a prostředků. U nasaditelnýchpozemních sil došlo v roce 2008 ke zvýšení na 60,7 % oproti 51,6 % z roku 2007. Tentokvantitativní nárůst však nebyl doprovázen odpovídajícím zlepšením kvalitativním, spočívajícímv rozšíření schopností pro plné spektrum operací. Podíl sil dlouhodobě udržitelnýchv operacích se v roce 2008 oproti roku 2007 mírně zvýšil z 8,9 % na 9 %. Splněnítransformačního cíle resortu MO stanoveného k roku 2014 však vyžaduje další zvyšováníreálných počtů nasaditelných sil. Do roku 2014 předpokládá Transformace vytvořenízákladu pozemních sil o síle 14 770 osob, z toho 13 250 osob nasaditelných. V roce 2008bylo ze základu 13 952 osob nasaditelných 8 474 (primárně však jen pro vedení operacív nižším spektru intenzity operací). Potenciál ke zvyšování využitelnosti sil spočíváv redukci předimenzovaných administrativních a podpůrných prvků resortu MO a v přednostnímnaplňování nasaditelných prvků organizační struktury vojáky na úkor prvků,které jsou schopny působit pouze na území ČR a plní jen administrativní činnosti.Některé trendy v oblasti vyzbrojování a omezování finančních prostředků na obranunejen v ČR, ale i v dalších členských státech NATO a EU naznačují, že původně deklarovanýzáměr budovat armádu vševojského charakteru s vyváženými schopnostmi se budes největší pravděpodobností postupně měnit směrem k určité míře specializace v rámciNATO a EU.I přes provedené změny v systému obrany a armádě neohrozila dlouhodobě probíhajícíreforma a transformace resortu MO plnění mezinárodních závazků ani dalších funkcíozbrojených sil vyplývajících ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR. I přeszásadní kvantitativní redukci vojenského potenciálu státu od roku 1990 byla a je obranyschopnostČR zajištěna. Tento fakt je dán třemi faktory. Zaprvé to vyplývá ze změnypřístupů k zajišťování obrany ČR, které vycházejí z bezpečnostních záruk poskytovanýchkolektivní obranou v rámci NATO. Zadruhé je to úspěšná zahraniční politika a vojenskádiplomacie se schopností preventivního předcházení krizovým situacím. Poslední faktorspočívá ve schopnosti účinného interoperabilního působení profesionálních, kvalitně připravenýcha moderně vybavených sil se spojenci.V tomto smyslu je možné konstatovat, že adaptace obranné politiky Československaa později ČR na novou geopolitickou realitu a probíhající vnitropolitické změny byla sicemnohdy bolestivou záležitostí, ne vždy a ne ve všech oblastech byl tento proces efektivní,ale v konečnému důsledku je možné ji hodnotit jako úspěšnou. Je rovněž zřejmé, že adaptaceobranné politiky na nové podmíny objektivní reality bude dále pokračovat. Autořipublikace věří, že k úspěšnosti tohoto konání může přispět i předložený materiál.181