Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

6 Personální a sociální politikavytvářeli vysoce profesionální jádro mobilizovaných útvarů. 109 Systemizace služebníchmíst, zejména jejich vazba na hodnostní sbory, zpracování jejich katalogu a provázanosts platovým systémem, byla dlouhodobě nedostatečně řešena. Obdobně i kariérní řád zůstaljen u stanovení zásad, ale kariérní dráhy nebyly definovány v souvislosti s reálnou organizačnístrukturou.Do vzdělávání se negativně promítla nedokončená systemizace služebních míst. Vysokoškolskéstudium sice zabezpečovalo kvalitní úroveň akademických znalostí, nebylovšak dostatečně spojeno s přípravou na působení důstojníka – vojenského manažera. Současněse do výchovy studentů nepodařilo prosadit tradiční vojenské hodnoty. Vznikl takrozpor mezi reálnými potřebami ozbrojených sil a výstupy z vojenského školství. Poměrpočtů zabezpečovacího personálu k počtu studentů ukazoval na nízkou efektivitu vojenského,především univerzitního vzdělávání .V oblasti kvality života nebyly v potřebné míře rozvíjeny programy orientované napotřeby vojáka, kterými by se podařilo eliminovat nevýhody vojenské služby. Současnáprávní úprava odměňování vojáků z povolání také zatím neumožňovala dosáhnout souladumezi služebním hodnostním a platovým postupem.Pozitivním faktem bylo, že od roku 2000 se podařilo zahájit výstavbu nového systémuzískávání vojenských profesionálů na principech personálního marketingu. Byl vybudována do reálného provozu také uveden informační systém o službě a personálu.6.4 Přechod k profesionální armáděNepříznivý demografický vývoj mužské populace, pokles počtu branců schopnýchvojenské služby a rozšířená snaha vyhýbat se nástupu vojenské základní služby se stalylimitujícími veličinami pro existenci funkční armády, která byla založena na služebnípovinnosti občanů. Společně se vzrůstající potřebou nasazovat armádu v operacích mimoúzemí ČR a s požadavkem vysoké úrovně vycvičenosti se tak potvrdila nezbytnost přejítk plně profesionální armádě. Zatímco výše zmíněná Koncepce z roku 2002 počítala s vytvořenímplně profesionální armády nejpozději v roce 2006, následná Koncepce z roku 2003přepracovaná na změněný zdrojový rámec, vedla k přijetí rozhodnutí o ukončení vojenskézákladní služby ke konci roku 2004. Dne 4. listopadu 2004 Parlament schválil zákonč. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), kterým byl zároveňzrušen dosavadní zákon č. 218/1999 Sb. Nově přijatý zákon rušil ustanovení týkajícíse základní (náhradní) služby v souvislosti s jejím ukončením a nově upravil zejménaproblematiku odvodního řízení, základní přípravy a vojenských správních úřadů. Poslednímnástupním termínem vojáků v základní službě byl 30. březen 2004. V dalším průběhuroku se již odvedenci „nepovolávali“ a základní služba byla definitivně ukončena dnem22. prosince 2004 propuštěním posledních vojáků základní služby do zálohy.109 PERNICA, B., Profesionalizace ozbrojených si – trendy, teorie, zkušenosti. MO ČR – AVIS, Praha 2007, s. 167.ISBN 978-80-7278-381-6.78