Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

12 armáda a ochrana životního prostředí2.4 Vojenské výcvikové prostory a životní prostředíMezi ekologické aktivity, které přesahují rámec resortu, patří zajišťování souladu asanačnícha rekultivačních opatření ve vojenských výcvikových prostorech (VVP) k zahlazenínásledků po cvičících vojscích s požadavky ochrany přírody a krajiny. 255 Odbornýdohled je zajišťován i při asanaci vody a půdy znečištěných ropnými látkami, zejménav prostorech letišť, kde se provádějí hydrogeologické očistné práce.Československá armáda využívala do r. 1991 celkem 14 VVP, z nichž 8 bylo na územíČR a 6 na území Slovenské republiky. Po přijetí nové vojenské doktríny (1991) bylo rozhodnutoukončit na českém území užívání VVP: Mladá, Ralsko a Dobrá Voda. Zachoványbyly: Boletice, Jince, Dědice, Hradiště, Libavá. Představují 1,64 % území ČR. Řešenírespektovalo snížení počtů a reorganizaci vojenských útvarů, dělení armády a nabídkuarmády k využití VVP Boletice, Libavá a Dědice v projektu Partnerství pro mír a po začleněníČR do NATO pro případné využití dalšími vojsky partnerských států. Tato nabídkabyla také ze strany členských států NATO v následujících letech využívána, zejména připřípravě jednotek na působení v oblasti bývalé Jugoslávie. 256V souvislosti s uvedeným snížením počtu VVP na území ČR bylo přijato usnesenívlády o částečné pyrotechnické asanaci bývalých VVP Mladá a Ralsko, která byla zahájenakoncem srpna 1993. 257 Jejím cílem bylo přispět v následujících letech k navrácenítěchto prostorů, zatížených důsledky dlouhodobé vojenské činnosti, občanskému využití.Zmíněné VVP byly vojensky využívány do roku 1918 v důsledku začlenění českých zemído rakousko-uherské monarchie. Od vzniku samostatné Československé republiky v roce1918 do vypuknutí 2. světové války je využívala československá armáda, pak německávojska. Od roku 1945 ve VVP opět působila československá armáda a po invazi státůVaršavské smlouvy v srpnu 1968 jednotky Střední skupiny sovětských vojsk.Asanace VVP Mladá byla ukončena ke dni 30. 9. 2000. Celkem bylo asanováno 1 313staveb a 5 154 ha území, což představuje pokrytí více než 94 % celkové rozlohy bývaléhoVVP. Nalezeno bylo 185 853 ks různých druhů munice, z nichž přes 80 % představovalamunice z výzbroje wehrmachtu z období 2. světové války. Na asanační a rekultivačníopatření, která ministerstvo obrany realizovalo od roku 1992 do jejich ukončení, bylovynaloženo více než 160 mil. Kč. 258255KOMÁR, A. (op. cit. 202).256Armádní ročenka ´94, MO ČR – AVIS, Praha, 1995, s.78–80.257Částečnou pyrotechnickou asanací se rozumí vyhledání, odkrytí a následná likvidace munice v ohrožených prostorechbývalých střelnic a zbytků munice zanechaných bývalými uživateli na skládkách, v objektech i ve volném terénu.Asanace probíhala diferencovaným způsobem, s postupem orientovaným na prioritní asanace objektů a územíurčených k bezprostřednímu využití. Na zemědělsky využitelných plochách se asanace prováděla do hloubky 50 cm,v lesních porostech do hloubky 30 cm. Na ostatním území byl prováděn pyrotechnický průzkum povrchovou metodou,tj. sběrem munice roztroušené na povrchu a jejím vyhledáváním do hloubky 10 cm. (Podle informace oddělení řízenípyrotechnické asanace).258„Zpráva o ukončení částečné pyrotechnické asanace bývalého vojenského újezdu MLADÁ se zhodnocenímdosaženého stupně bezpečnosti a pyrotechnické zátěže“, Ministerstvo obrany, GŠ – oddělení řízení pyrotechnickéasanace, 30. 4. 2001.164