12.07.2015 Views

Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

3 Integracekých základen a dělilo se na taktické, vrtulníkové, dopravní a speciální. Vojsko protivzdušnéobrany bylo tvořeno stíhacím letectvem, protiletadlovým raketovým vojskema radiotechnickým vojskem. Organizační struktura AČR je uvedena v příloze č. 4.Mimo počty AČR byly Civilní obrana ČR, jednotky vyčleněné do mírových sil OSN,Vojenská kancelář prezidenta <strong>republiky</strong>, Hradní stráž, Úřad pro kontrolu odzbrojenív Praze, Armádní sportovní centrum Dukla, dva asanační pyrotechnické odřady a odřadkontroly vzorků pro Radonový program. 613.4 Koncepční vývoj armády v letech 1997–1999 62Obranná <strong>politika</strong> státu a koncepční přístupy k výstavbě armády byly v tomto obdobípozitivně ovlivněny úsilím o vstup do NATO. V březnu 1997 schválila vláda „Národníobrannou strategii“ (usnesení č. 177 z 26. března 1997) a „Záměr koncepce výstavbyAČR do roku 2000 s výhledem do roku 2005“ (usnesení č. 178 z 26. března 1997). Záměrvycházel z cílů národní obranné strategie, stanovil souhrn konkrétních a vzájemně propojenýchopatření pro armádu tak, aby byly urychleně dosaženy schopnosti k plnění úkolůvyplývajících z tohoto dokumentu a z předpokládaného členství v NATO. S ohledemna možnost vzniku delšího časového prodlení a tím i zřejmě nehospodárného využívánífinančních prostředků v důsledku ukončení předchozí koncepce koncem roku 1996 a opožděnýmzahájením realizace nové, dosud nerozpracované koncepce, řešil resort obrany stávajícísituaci zahájením realizace pouze uvedeného Záměru. Hlavním nedostatkem obouzmíněných dokumentů bylo, že nevycházely z reálných lidských, finančních a věcnýchzdrojů, což mělo negativní dopad na prohlubování některých problémů ve vojscích.Katastrofické povodně v roce 1997 sice způsobily škody i na majetku armády, ale současněznamenaly značný úspěch z pohledu jejího nasazení v krizové situaci. Tyto zkušenostiarmády a celého bezpečnostního systému ukázaly na nezbytnost řešení právníchpodmínek pro zajišťování bezpečnosti a obrany státu. Dlouho odkládané legislativní úpravybyly zahájeny přijetím ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České <strong>republiky</strong>.V souladu s čl. 9 tohoto zákona vznikla „Bezpečnostní rada státu“, jejíž složení a činnostbyly poprvé v samostatné ČR upřesněny usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998č. 391, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti ČR. Byltak po pětileté přestávce utvořen vrcholový orgán výkonu státní správy pro koordinaciaktivit v oblasti bezpečnosti a obrany. Současně byl přijat tzv. balíček vojenských zákonů– branné legislativy, který vytvořil podmínky pro přistoupení ČR k Severoatlantickésmlouvě (viz tabulky P8.1 a P8.2).Začátkem roku 1998 zpracoval resort obrany „Koncepci výstavby AČR do roku 2000s výhledem do roku 2005“, kterou vzala na vědomí vláda dne 29. června 1998. Vzhledemk tomu, že tento dokument řešil problematiku výstavby AČR pouze z hlediska přípravy ke61Bílá kniha o obraně (op. cit. 11), s. 21–29.62LAPÁČEK, F., CRHÁK, M., Komentář k nové koncepci výstavby AČR, Vojenské rozhledy č. 4/1999,MO ČR – AVIS, Praha, 1999, s. 16.43

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!