Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

13 závěry13.1 Hlavní shodné rysy transformačního vývojev zemích střední a východní EvropyTransformační proces v zemích střední a východní Evropy byl zahájen jako součástvýstavby demokratického státu s tržní ekonomikou a pluralitním uspořádáním společnosti.Jeho součástí bylo úsilí o ukončení existence Varšavské smlouvy, stažení sovětských jednotekz území tehdejších spojeneckých států, výrazné omezení militarizace, které se projevilosnížením vojenských rozpočtů a poměru počtu vojáků k celkovému počtu obyvatel.Současně v těchto zemích existoval silný zájem o začlenění do euroatlantických a evropskýchbezpečnostních struktur.Zvláštností procesu první vlny rozšíření NATO bylo, že debata o ní byla vedena předevšímpolitickými ambicemi středoevropských zemí (ČR, Maďarsko a Polsko) na stranějedné a politickými ohledy a zájmy členských zemí Aliance (zejména USA a Německa)na straně druhé. Na rozdíl od další vlny rozšíření po roce 1999 stálo řešení technickýchotázek spojených s vojenskými kapacitami a schopnostmi budoucích členů spíše až nadruhém místě. 262Uvedené středoevropské státy se musely vyrovnat s funkčními a organizačními změnamizejména NATO a EU o jejichž členství usilovaly. Kromě těchto organizací se novýmbezpečnostním výzvám globalizovaného světa organizačně a náplní práce přizpůsobovalyOSN, jako jediná mezinárodní organizace globálního významu, OBSE a další uskupeníregionálního charakteru. Z bezpečnostních hrozeb byly za nejvážnější označeny zejménaterorismus (individuální a skupinový) a šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,k jejichž snížení a postupné eliminaci také směřovala většina přijímaných organizačnícha jiných opatření.13.2 Odlišnosti transformace Československéa České republiky ve srovnánís některými dalšími státyV průběhu transformačního procesu obranné politiky se projevily určité zvláštnostiv Československé a později České republice, které mají svůj původ v odlišné historii státu,jeho geografické poloze a rovněž odrážejí antimilitaristické cítění zejména v českýchzemích. Svoji úlohu sehrál rozpad federálního státu a přístup nové politické elity, kterávycházela zejména z disidentských kulturních kruhů. V postojích civilní veřejnosti sedlouhodobě promítala poměrně nízká prestiž armády, nejnižší ze všech postsocialistickýchevropských zemí. Jedním z hlavních důvodů byla skutečnost, že v dějinách Česko-262ŠEDIVÝ, J., Dilema rozšiřování NATO, ÚMV, Praha 2001, s. 26, 27.167