Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

6 Personální a sociální politikaZ pohledu věkového složení personálu je vhodné si připomenout, že ústředním mottemarmádní reformy bylo vytvoření mladé armády. Resortu obrany se tento požadavek dařínaplňovat jen v určitých oblastech. Celkový věkový průměr vojáků na konci roku 2008činil 33,4 let, přičemž do 15 let služebního poměru spadalo 70 % vojáků. Průměrná dobatrvání služebního poměru v roce 2008 činila 10 let. Z pohledu věkového složení u žen jev nejnižších hodnostech průměrný věk kolem 30 let. U mužů je situace obdobná. Zajímavéje, že v hodnostních sborech nižších důstojníků (podporučík) je průměrný věk u ženi mužů nižší a pohyboval se kolem 25 roků. Oproti minulým rokům došlo k mírnémunárůstu průměrného věku, zejména u mužů.Profesionalizace otevřela možnosti pro vyšší uplatnění žen v armádě. Umožněnímvojenské kariéry ženám se rozšiřuje základna demografického zdroje, z něhož je armádadoplňována. 113 Na konci roku 2008 tvořily ženy 22, 35 % z celkového počtu resortuobrany. Mezi občanskými zaměstnanci činil tento podíl 43, 60 % a mezi vojáky 13,3 %.V civilní části Ministerstva obrany pracovalo na konci roku 2008 celkem 983 občanskýchzaměstnanců, z toho bylo 408 žen. Na straně druhé u pozemních sil byl podíl žen mezivojáky pod hranicí 10 %. Tyto vývojové trendy je možné hodnotit jako pozitivní a vůčiženám nediskriminační.V oblasti péče o personál byla v roce 2008 vytvořena humanitní služba a vylepšenypodmínky pro rodiny vojáků (poradenské služby), kteří plní úkoly v zahraničních operacích.Cílem těchto opatření bylo mimo jiné i zajištění péče a pomoci jednak rodinámvojáků, kteří byli v zahraniční operaci zraněni, či přišli o život a rovněž přímo zraněnýmvojákům (novela zákona č. 221/1999 Sb.).Stav zajištění potřebného personálu v kvantitativních i kvalitativních ukazatelích nebylna konci roku 2008 zcela uspokojivý. Existoval značný nepoměr v potřebné naplněnostinasaditelných a nenasaditelných útvarů. Potíže se začaly projevovat při prodlužovánízávazků vojáků na nejnižších funkcích, do jejichž přípravy a výcviku vložil resort MOznačné finanční prostředky. Zpomalil se nábor nových vojáků. Nevhodná byla existujícístruktura hodnostních sborů a nedostatečná úroveň jazykových znalostí. Kvalifikačnípředpoklady byly u vojáků naplněny, o poznání horší byla situace u občanských zaměstnanců.Vývojové trendy naznačovaly postupné vyčerpávání potřebných počtů personálu,zejména u útvarů, jejichž příslušníci byli nasazováni v zahraničních operacích.6.6 Transformace systému vzdělávání a výcvikuV posledních letech hodnoceného období se zvyšovalo úsilí o vytvoření komplexníhosystému přípravy vojenského personálu, který by odpovídal potřebám nově budovanéprofesionální armády. Hlavním úkolem reformy ozbrojených sil v oblasti profesní přípravypersonálu a vojenského školství se stala realizace záměru uskutečňovat vzdělávání,výchovu a výcvik vojáků v souladu s požadavky na výkon jednotlivých služebních míst113PERNICA, B., Profesionalizace ozbrojených si – trendy, teorie, zkušenosti. MO ČR – AVIS, Praha 2007, s. 135.ISBN 978-80-7278-381-6.82