Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

5 Transformacetovala i zcela jasná politická odpovědnost za to, že pro splnění úkolů, které jsou armáděstanoveny, musí být vytvořeny odpovídající podmínky. Jedná se především o potřebnýrozsah personálu, výcviku, zbraní a zbraňových systémů odpovídající technologickéúrovně, infrastruktury a dalšího materiálu a služeb zabezpečující svoji kvalitou jak podmínkypro již zmiňované použití, tak i výcvik a běžný život příslušníků armády.Vláda již při schválení Koncepce z roku 2003 předpokládala, že po dosažení počátečníchoperačních schopností bude dosavadní průběh realizace reformy vyhodnocena v závislosti na změnách podmínek upraven harmonogram jejich další výstavby. Stavrealizace Koncepce byl resortem obrany vyhodnocen a předložen vládě v polovině roku2007. 84 K dispozici bylo rovněž aktuální vyhodnocení odpovědi ČR na Dotazník obrannéhoplánování NATO (DPQ 2006), ze kterého vyplynulo pozitivní hodnocení nasměrovánía postupu reformy armády, dosažení počátečních operačních schopností a míryzapojení v zahraničních operacích.Na druhé straně jako zásadní nedostatek viděla Aliance trvalé snižování zdrojovéhorámce a jeho negativní dopady projevující se ve zdržení výstavby sil a rozvoje potřebnýchschopností. Záporně byla hodnocena zdrojová podpora velkých teritoriálních struktur naúkor rozmístitelných sil. Jako neúměrné, nadhodnocené a neprůhledné byly hodnocenycentrální řídící a velitelské struktury armády. Negativně bylo hodnoceno velké množstvíleteckých základen. Z pohledu možných opatření bylo mj. doporučeno snížit počtyosob a složek centrálního řízení, včetně různých podpůrných prvků. Vedení resortuv tomto období počítalo se zachováním celkového počtu osob, ale uvědomovalo si současněi potřebu změnit nepříznivý poměr sil nasaditelných do operací a stacionárních sil.U nasaditelných sil bylo ze strany Aliance doporučeno, aby se ČR soustředila na schopnostposkytovat především praporní úkolová uskupení při zachování schopnosti postavitbrigádní úkolové uskupení. Úkoly plněné v rámci integrovaného záchranného systémuse ve srovnání se západními spojenci jevily jako příliš široké a nadměrně zatěžující celýsystém neúměrným odčerpáváním rozpočtových prostředků MO (záchranné prapory,jejichž příslušníci nedisponovali v souladu s mezinárodním právem válečným statusemkombatanta). V oblasti mobilizace bylo vzhledem ke změně charakteru bezpečnostníhoprostředí poukázáno na možnost redukovat náklady spojené s udržováním mobilizačníschopnosti snížením příslušné administrativy, skladových zásob a velkého množství nepoužitelnýchzáloh (blíže viz kap. 11). K nápravě nedostatků v oblasti personálu bylo doporučenodoplnit chybějící hodnostní sbory (mužstvo a poddůstojníci) a přehodnotit jejichstávající poměr (úprava hodnostní pyramidy).Závěry, které vyplynuly z hodnotícího dokumentu, vyvolaly jasnou potřebu korigovatdosavadní reformní vývoj resortu obrany a výstavby armády. Vláda vydala pokyn k vypracovánía předložení nového koncepčního materiálu, který upraví koncepční záměry dalšítransformace resortu MO změněným podmínkám do roku 2018.84Usnesení vlády ČR č. 640/2007 ze dne 11. června 2007, Zpráva o stavu reformy ozbrojených sil ČR.61