Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

7 Obranný výzkum a vývojc) výkonné (agentury, orgány činné v zabezpečení výzkumné činnosti, komise proobhajoby doktorských a disertačních prací apod.).Samosprávné orgány vznikaly ve vědních oborech a skupinách věd volbou nejkvalifikovanějšíchpředstavitelů. Úkolem těchto orgánů byla péče o odbornou úroveň, o růstkvalifikace odborníků a systematický rozvoj oborů. Vycházely z potřeb a na základě iniciativypředstavitelů vědecké komunity. Pracovní struktury byla taková sdružení fyzickýchnebo právnických osob, která souvisela se specifikovanými činnostmi a jejich úhradami,při zachování jejich původní právní subjektivity. Šlo o programy, projekty, případně účelovévýzkumy, které byly uskutečňovány ve spolupráci několika institucí, ale i orgánůa fyzických osob.Potenciál obranného výzkumu z pohledu resortu obranyNa základě zkušeností, zejména ze států NATO, byly vypracovány v letech 1990–1992dílčí studie, které upřesňovaly úvahy o nezbytnosti vlastního potenciálu a jejich pojetív době uskutečňování systémových změn. Dosahování vojenských schopností státu sepřesunulo do mírových období přípravy stále složitějších vojenských technologií i zbraňovýchsystémů. Z původně válečného určení VVZ se vyvinula trvalá mírová aktivita veprospěch poznání zákonů a zákonitostí vojenských činností a ke komplexnímu zajištěnípotřeb bezpečnosti a obrany. Současně s omezenými možnostmi státu uspokojit všechnyamádní potřeby byly instituce VVZ určeny k činnostem ve prospěch racionálního rozhodovánío nákupech na trhu, pro vytvoření zázemí schopného kupujícího a vynikajícíhouživatele. Podílely se na vytváření kvalifikovaných zadání, stanovení technicko-taktickýchpožadavků pro výzbroj, techniku a technologie. Neodmyslitelná byla rovněž funkce přejímkydodávek, standardizace, katalogizace a implementace technologií. Složitost poznánía znalostí, které provázely zavedení možných variant prostředků a technologií, vylučovalamožnost vše jen nakoupit. Kvalifikace pracovníků, kteří byli schopni napomoci akvizicia rozhodování, byla na vědecké úrovni a zařadila je rovněž do potenciálu OVT.Z pohledu resortu obrany byl potenciál OVT: 1. vnitroresortní; 2. mimoresortní. Podlefinancování: a) z rozpočtu MO; b) z jiných částí státního rozpočtu; c) mimo státní rozpočet(např. průmyslem); d) jiným způsobem (např. nadacemi nebo zahraničními granty). Z hlediskaovlivňování obsahu výzkumu byl z pozice resortu obrany: a) sledovaný a ovlivňovaný;b) evidovaný a neovlivňovaný; c) neevidovaný a neovlivňovaný (neřízený,živelný).Výčet možných pohledů na klasifikaci potenciálu OVT vedl k myšlence, že přehledvývoje institucí (nebo dokonce jejich počtu) není reprezentativní charakteristikou potenciálu.Představuje jen kvantitativní vyjádření institucionálních podmínek, ve kterých se,v určité historicky vymezené době, potenciál uplatňoval. Teoreticky je takový ukazatelvhodný pro ideální a neomylně fungující stabilizované společenské, nebo resortní podmínky.Není však vhodný pro dokumentování dynamického období systémových transformacístruktur státního systému.Statutární poslání naprosté většiny vnitroresortních institucí, jež se podílely na obrannémvýzkumu, bylo orientováno na tyto činnosti: vzdělávání, technický a technologickývývoj, projektování, expertizy, zkušebnictví, standardizace, praktické lékařství a farmacie,88