Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

6 Personální a sociální politikapadným zájemcům co nejnižší úroveň vzdělání s „odůvodněním“, že vysokoškolsky vzdělanýchdůstojníků (příslušníků velitelského sboru) armáda tolik nepotřebuje. 102K nápravě těchto legislativních nedostatků došlo až koncem 90. let přijetím souborubranných zákonů, v souvislosti s členstvím ČR v Severoatlantické alianci. Tato skutečnostse také pozitivně projevila v posílení společenského postavení, jistoty i sebedůvěry vojákůz povolání.V roce 1995 byl v resortu obrany vypracován a schválen systém hodnocení vojenskýchprofesionálů (kodifikován rozkazem ministra obrany č. 58/1995) pod názvem Souborzásad kariérního řádu vojenského profesionála AČR (dále Soubor). Soubor vytyčovalzpůsob a podmínky povyšování v hodnostech a postup ve funkcích, přičemž předpokládalpevné přiřazení hodností k funkcím a určoval model struktury hodnostního složení vojenskýchprofesionálů v cílovém stavu. Systemizace funkcí a hodností měla přispět k dosaženírovnoměrného rozložení hodností srovnatelného s armádami demokratických států.Kromě toho měla umožnit i další reorganizaci s redukčními cíli, a to podstatným sníženímúrovně dosud plánovaných hodností, jejich převedením na nižší kategorie vojenských profesionálůnebo na funkce občanských zaměstnanců vojenské správy. V návaznosti na tatoopatření byl ve stejném roce rozkazem ministra schválen Systém hodnocení profesionálníchkvalit vojáků z povolání a v další službě. Jeho cílem bylo přispět k rozvoji profesionálnícha osobních kvalit vojáků a objektivizovat výběr kandidátů na postup v síti kariér.Systém zahrnoval čtyři formy hodnocení: průběžné hodnocení plnění úkolů (ústní); periodické hodnocení profesionálních kvalit vyhotovené v písemné formě za každývýcvikový rok (hlavní forma hodnocení); kariérové hodnocení profesionální způsobilosti určené k vyhodnocení celkové způsobilostivojáka k výkonu určité funkce nebo k jeho povýšení, případně k ukončeníslužebního poměru; speciální hodnocení, vyjadřující psychologické a jazykové předpoklady vojákak výkonu přesně určených funkcí nebo činností.Pro podporu zavádění výše uvedeného Souboru byly Vyhláškou MO č. 113 z r. 1996rovněž nově koncipovány odborné požadavky pro jmenování a povýšení do vyšší vojenskéhodnosti. Vyhláška současně řešila i oblast výběrového řízení při obsazování některýchfunkcí, studium vojáků z povolání a některé další záležitosti související se službouvojáků z povolání. Koncem roku 1996 byl také zrušen zvláštní schvalovací režim, týkajícíse obsazování alternativních funkcí občanskými zaměstnanci. V souladu s přijatými zásadamikariérního řádu byla zpracována „Koncepce dalšího vzdělávání v resortu Ministerstvaobrany“. Jejím smyslem bylo dosáhnout vzdělávacích standardů v kariéře příslušníkaresortu s využitím vojenských škol, školicích a výcvikových zařízení, civilních institucí102NOVÁK, J., CHAMRÁD, J., HODBOĎ, L., Zamyšlení nad současným stavem personální práce v resortu obrany,Vojenské rozhledy 3/1997, MO ČR – AVIS, Praha, 1997, s. 66–77.75