Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

13 závěry13.3.1 Civilní (politické) řízení a demokratická kontrolaarmádyOd samého začátku budování demokratického státu byla pozornost nové politické elityzaměřena na vytvoření účinného systému civilního řízení a kontroly armády, který byměl být chápán jako dlouhodobý proces. Jeho zahájení však poznamenaly některé nedostatky,k jejichž odstranění nepomohlo ani jmenování civilních ministrů obrany. Kroměparlamentního tlaku na urychlení personálních změn, které měly posílit důvěryhodnostozbrojených sil v nových podmínkách, nebyla ze strany nové politické garnitury tehdyiniciována žádná komplexní obranná politika státu. 266 Dlouhodobým problémem civilníhořízení ozbrojených sil bylo to, že politická reprezentace nebyla do rozhodovacích procesůdostatečně zapojena. V důsledku toho při přípravě rozhodnutí výrazně převažovalvojenský způsob rozhodování nad civilním. 267 Úroveň reálného civilního řízení a kontrolyozbrojených sil by proto neměla být vnímána především prostřednictvím jmenovánícivilního ministra obrany, ale spíše na základě reálných vstupů politické reprezentace doprocesu strategického řízení obrany a ozbrojených sil. 268 Se zahájením budování profesionálníarmády od roku 2005 se současně ztrácí jeden z důležitých prvků občanské kontrolyozbrojených sil, kdy v důsledku zrušení základní vojenské služby přestala spjatostvojáků základní služby přes jejich rodinné vztahy s mimoresortním okolím. Proto budenezbytné hledat pro profesionální armádu nové přístupy k jejímu daleko těsnějšímu propojeníse společností. Na jedné straně by tak nemělo docházet k vytváření uzavřené, izolovanévojenské komunity, která se zabývá pouze svými vlastními problémy. Ze stranyveřejnosti by měl na druhé straně zůstat zachován zájem o stav ozbrojených sil a současněby v ní měl být posilován pocit občanské spoluodpovědnosti za obrannou a bezpečnostníproblematiku. 269 Komunikace s civilní veřejností, jako důležitá součást civilního řízeníarmády, by se měla stát významným nástrojem trvalého dialogu těchto dvou složek prostřednictvímintenzivní informační politiky, aktivní komunikace a maximální transparentnostičinnosti profesionální armády. 27013.3.2 Reformní koncepce a jejich dopad na vývoj organizacea početních stavů armádyZákladním problémem a hlavním nedostatkem koncepčních rozhodnutí v oblastiobranné politiky přijímaných v 90. letech bylo, že neexistovala dlouhodobá a jasná vizeo cílové velikosti a organizační struktuře armády. Z toho vyplývalo mnohdy nehospodárnénakládání s finančními a materiálními zdroji, které se projevilo např. schválením266DOBROVSKÝ, L. (op. cit. 16), s. 48.267SÍLA, J. (op. cit. 25), s. 114.268BALABÁN, M. (op. cit. 44), s. 27.269PEZL, K., Společenské a operační důsledky přechodu k profesionální armádě a problém jejich použitelných záloh,(Sborník statí z konference „15 let vývoje bezpečnostní politiky a armády v Československu a České republice“),Bezpečnostní politika České republiky – výzvy a problémy, MO ČR – AVIS, Praha, 2004, s. 101.270NOVÁ, D. (op. cit. 209), s. 134.170