Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009)

9 Ekonomické řízeníplánovacích dokumentů a enormní rozsah změn prováděných v rámci čerpání rozpočtu.Vedení resortu obrany nemělo nastaven systém priorit tak, aby umožňoval pružně reagovatna měnící se zdrojovou realitu. V systému ekonomického řízení tak byla realizovánazcela zásadní rozhodnutí (zastavení nebo zpomalení financování činností nebo rozvojovýchprogramů) mnohdy bez potřebné znalosti věcné problematiky. Proces rozpočtovánía sestavování střednědobého rozpočtového výhledu se tak staly primárními nástroji prořízení v podmínkách resortu obrany.Proces programování byl zaměřen na realizaci programů reprodukce majetku a jednalose především o nástroj pro realizaci finančních prostředků ve vazbě na požadavky ministerstvafinancí více než o nástroj věcného plánování. Proces střednědobé plánování bylzahájen až ve vazbě na výsledky reforem po roce 2002. První střednědobý plán na roky2003–2008 se sice podařilo sestavit, ale nebyl nikdy implementován. Obdobný osud mělyi následující střednědobé plánovací dokumenty. Pojetí střednědobého plánování vyžadovaloznačné úsilí. Proces jejich tvorby byl časově, administrativně a personálně náročný.Výsledky v žádném případě neodpovídaly potřebám a velmi krátce nato pozbývaly relevantnosti.Proces dlouhodobého plánování se v podmínkách resortu obrany nepodařilo oživittéměř vůbec. Byl omezen na koncepční činnost složek, která nebyla vzájemně harmonizována.Postupně klesala i schopnost personálu (znalosti a zkušenosti) dlouhodobé plánovánírealizovat.9.1 Ekonomická transformace resortu obranyPo rozdělení federace, které se uskutečnilo 31. 12. 1992, byla realizována ekonomickátransformace resortu obrany. Uplatňované systémové změny se dotýkaly ekonomickéhořízení resortu, způsobu tvorby rozpočtu a financování, plánování a pořizování majetkua účetnictví a evidence majetku. Schopnost resortu obrany prosadit záměry v oblasti ekonomickéhořízení byla omezena, protože tyto změny byly vázány na systém ekonomickéhořízení v celé státní správě. Ekonomické řízení v podmínkách resortu obrany a celková výševýdajů na její zajištění bylo nepříznivě ovlivněno i celkovým nezájmem vlády o problematikuobrany jako takové. Tuto skutečnost dokumentuje fakt, že programové prohlášeníkoaliční vlády premiéra Václava Klause z července 1992 se problematikou armády a jejíreformy vůbec nezabývalo. 160 Tento přístup se také např. projevil v nezačlenění otázkyobrany do nové ústavy, což do určité míry řadu let negativně ovlivňovalo vypracovánía přijetí soustavy branných zákonů a dalších potřebných právních norem. Pozvolnouzměnu postojů přinesla až druhá polovina 90. let, v souvislosti s přípravou na členstvíČR v Alianci. Programové prohlášení Klausovy vlády z roku 1996 161 již také označilo za160Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 14. 7. 1992, Československá zahraniční politika, Dokumenty7/1992, Federální ministerstvo zahraničních věcí, s. 594–632.161Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 23. 7. 1996, Zahraniční politika České republiky, dokumenty7–8/1996, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, s. 376.122