HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Geyer, později dům přešel na jeho syna Raimunda Geyera, jemuž patřil do konce
okupace. V přízemí byl za první republiky a okupace zlatnický a klenotnický
obchod Eduarda Žáčka, který prodával též optiku, fotoaparáty, hodiny aj.
Konfiskovaný dům se stal majetkem města a byl dán do správy Podniku
bytového hospodářství, v domě i v dvorním traktu byly byty, v přízemí byla
umístěna prodejna Kožené galanterie.
Na konci 80. let 20. století byla provedena stavební obnova domu včetně
odborné památkové renovace bohaté štukové výzdoby, která byla poškozena zatékáním
vody z vadné domovní střechy. Tím teprve vynikla historická hodnota
tohoto jediného klasicistního domu v Hranicích.
• V roce 2001 prodalo zastupitelstvo města Hranic dům Jarmile a Josefu
Řehákovým, v přízemí je umístěna Tega – kožená galanterie.
Dům čp. 22
Jednopatrový řadový renesanční dům, vystavěný na úzké středověké parcele
na západní straně Radniční ulice. První doloženou majitelkou tohoto domu
byla Kateřina Šafránková, která dům v roce 1566 prodala za 450 zl. řeznickému
mistrovi Václavu Kladivovi. Ten hotově složil 40 zl., dále měl ročně splácet po
14 zl., v roce 1587 měl dům již zcela zaplacený. Kladiva patřil k váženým občanům
města, byl cechmistrem řeznického cechu a dům stavebně zvelebil. V roce
1610 již nežil, v pátek před Janem Křtitelem prodal městský úřad podle poručenství
nebohého Václava Kladivy grunt po něm pozůstalý se zahradou pod
stavem obecním i se stodolou, zahrádkou a loukou v hájemství helfenštejnském
za 800 zl. Lukáši Měchovskému, který zavdal hned 100 zl., dále měl splácet po
14 zl. Též Lukáš Měchovský patřil k váženým občanům města, v roce 1597 byl
mladším písařem radním, v letech 1615 a 1618 pak purkmistrem města. Domu
si dlouho neužil, již v roce 1623 je nebožtíkem a dům po něm pozůstalý se vším
příslušenství prodává městský úřad na místě sirotků a nápadníků jeho pozůstalé
vdově Marjaně za 900 zl., hotově složila 200 zl., dále měla splácet po 16 zlatých.
Marjana se v roce 1624 znovu provdala za Pavla Klevara a v pátek před Petrem
a Pavlem mu dům odvedla, aby s ní v hospodářství byl a podle kupu jej doplatil.
Klevar na domě sedí ještě v roce 1639, v roce 1644 má však dům již nového majitele
– v březnu toho roku jej kupuje Jan Keynar, řemesla řeznického, který se
tí mto řemeslem živí, má dům na předměstí, 6 měřic osetého a dvě krávy. Dům
vlastnil jen krátký čas, v roce 1650 po Všech svatých je dům po něm pozůstalý
úřadem na místě nápadníků se vším příslušenstvím prodán za 900 zl. Novým
majitelem se stává Jiřík Machát, který dům kupuje bez závdavku a splácí jej do
roku 1667, kdy umírá.
Pavel Machynský, který koupil dům se vším příslušenstvím za stejnou cenu
hotově složil 75 zl. a ročně měl splácet po 9 zl., splácel je do roku 1672, v následujícím
roce již nežije. Městský úřad přistupuje k dalšímu prodeji na místě
sirotků a 2. října 1672 dům kupuje jejich otčím, Jakub Stehlík, který se s pozů-
101