HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vedle něhož byla ještě jedna místnost. Ignác Vogel zemřel v roce 1863 a dům po<br />
něm pozůstalý v ceně 4000 zl. převzal i s lékárnou jeho syn Eduard, narozený<br />
v roce 1821, který lékárnu vedl již za otcova života. Jeho matka Sofie měla v domě<br />
zajištěno doživotní bydlení, zemřela však již v roce 1866 na choleru. Eduard<br />
Vogel vedl pak lékárnu až do roku 1870, kdy ji prodal i s domem za 4000 zl. lékárníkovi<br />
Gustavu Furherrovi, který ji vlastnil velmi krátce, po dvou letech vše<br />
prodal za 6000 zl. lékárníkovi Wallaschkovi z Vyškova. Po jeho smrti v roce<br />
1880 připadl dům jeho vnukovi Theodoru Wallaschkovi a jeho dvěma nezletilým<br />
sestrám, Anně a Marii, později Indrákové. Theodor Wallaschek však lékárnu<br />
neprovozoval, v nájmu ji provozoval Jan Kriegelstein do doby, než se mu<br />
podařilo koupit vlastní dům (čp. 5) – a to bylo v roce 1892. Theodor Wallaschek<br />
zemřel v roce 1910 a dům koupil knihař Alois Schützer, který v domě provozoval<br />
knihařství a papírnictví do třicátých let minulého století. Druhý hranický<br />
lékárník, PhMg. Josef Krč, narozen 1888, v roce 1912 promovaný na Karlově<br />
univerzitě, provozoval svou lékárnu v najatých místnostech domu vdovy<br />
Strossové v čp. 112. V roce 1930 však Krč zemřel, zanechal vdovu s dvěma malými<br />
dětmi. Božena Krčová se stala majitelkou koncese a na její žádost se stal<br />
správcem lékárny PhMg. Miloš Jahodář. Pro velké neshody s majitelkou domu<br />
čp. 112 vdovou Strossovou, musela Krčová lékárnu vyklidit a hledat nové prostory,<br />
což nebylo snadné. Pozůstalostní soud uvolnil dědické podíly obou nezletilých<br />
dětí a umožnil tak vdově Krčové koupit starý dům v sousedství, čp. 111.<br />
Dům nechala zbořit a na jeho místě postavit dům zcela nový, zařízený pro umístění<br />
lékárny, a v roce 1932 tam byla přemístěna městská lékárna ze starých<br />
prostor, provozovaná na účet Krčových dětí lékárníkem Jahodářem do konce<br />
roku 1935, kdy odešel na lékárnu do Studénky. Následným správcem byl ustanoven<br />
PhMg. František Freiberger. Vdova Krčova se znovu provdala a v lednu<br />
roku 1938 požádala o povolení prodeje lékárny odpovědnému správci dr. Freibergerovi.<br />
Ten ji pak v roce 1939 koupil i s domem, když dostal od Zemského<br />
úřadu v Brně koncesi na její provozování, a provozoval ji až do roku 1974.<br />
• V současnosti vlastní dům Ing. František Freiberger, v přízemí domu<br />
jsou umístěny chovatelské potřeby.<br />
Mezi domy čp. 111 a 112 se nachází čp. 741. Dům nedostal při číslování<br />
roku 1804 své číslo proto, že byl v židovských rukou, a jako takový byl součástí<br />
samostatné židovské obce Reinic (viz Židovská ulice) – stejně jako protější dům<br />
pekárny, čp. 737. Židovské domy dostaly hranická popisná čísla roku 1920.<br />
246<br />
Dům čp. 112<br />
Dům v dnešní Jiráskově ulici, o kterém máme první zmínku z roku 1554,<br />
kdy je označen jako dům Jana Šimkova. Další záznamy chybí. K dalším doloženým<br />
majitelům tohoto domu patří Martin Halmar, který v roce 1594 prodává