HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a výnos pivovarů byly vrchnostenské i měšťanské pivovary pronajímány na dobu<br />
tří až šesti let nájemcům za stanovenou částku ročního nájmu. Prvním nájemcem<br />
hranického měšťanského pivovaru byl od ledna 1850 do konce roku<br />
1852 sládek Antonín Smetana, bratr Bedřicha Smetany, kdy nájem pro nevýhodnost<br />
vypověděl. Po dobu nájmu pivovaru bydlel s rodinou v domě čp. 104<br />
Horního podloubí. Po něm byl nájemcem Žid Seligman Bachrach, který měl<br />
v nájmu také panský pivovar ve starém zámku, později Eduard Černý, po něm<br />
opět Bachrach, Antonín Itzely a jiní. Posledním sládkem měšťanského pivovaru<br />
byl patrně A. Werner. Velká konkurence kvalitnějších a lacinějších piv nově<br />
zakládaných velkých pivovarů, moderně vybavených ve velkých městech, dovážejících<br />
pivo v sudech drahou do vzdálenějších míst, znemožnila brzy odbyt<br />
málo kvalitního piva malých zastaralých pivovarů venkovských měst i panských<br />
pivovarů, jež proto v osmdesátých letech postupně zastavily výrobu piva.<br />
Právovárečnému měšťanstvu patřily až do vzniku republiky, kromě domu<br />
čp. 102 s bývalým pivovarem, též domy čp. 76–77 na náměstí a sýpka se sladovnou<br />
čp. 421 v Čaputově ulici pod Pivovarskými schody. V bývalém pivovaru<br />
v přízemí zřídilo společenstvo měšťanskou palírnu s výčepem pálenky a likérů.<br />
Po vzniku republiky odprodalo společenství před likvidací domy čp. 76–77,<br />
bývalou sýpku a sladovnu roku 1921 Hospodářskému družstvu a dům čp. 102<br />
obchodníku konfekcí a obuví Františku Körberovi, který zůstal jeho majitelem<br />
až do padesátých let. Po značných stavebních renovačních pracích celého domu<br />
na počátku osmdesátých let sloužil dům od roku 1982 Městské lidové knihovně,<br />
která byla sem přestěhována z domu čp. 121 na náměstí.<br />
• V současnosti je dům v majetku Města Hranic, v přízemí je umístěna trafika,<br />
v mezipatře prodejna levného textilu.<br />
Dům čp. 103<br />
Jednopatrový řadový městský dům Horního podloubí stojí už od 15. století<br />
na úzké domovní parcele, probíhající podél někdejší přístupové obranné<br />
uličky na městské hradby. V roce 1817 byla městská hradební zeď na konci uličky<br />
prolomena a zřízena zde fortna pro usnadnění přístupu na předměstí k potoku<br />
Ludině a do Čaputovy ulice a z předměstí do města. Na místě zbořené zdi<br />
bylo postaveno kamenné schodiště. Tím byl ulehčen také provoz měšťanského<br />
pivovaru na dvoře sousedního městského domu čp. 102, přísun dřeva a odvoz<br />
piva přes odkoupený pozemek zadní části domu čp. 103, na němž byl později,<br />
po zboření hradeb, postaven také hostinec právovárečného měšťanstva „Na<br />
schůdkách“. Stará hradební ulička má dnes název Pivovarské schody, počátkem<br />
století to byla ještě Pivovarská ulice.<br />
Bývalý velkoměšťanský šenkovní dům, zvýšený nad prvním patrem atikovou<br />
zdí, má klenuté domovní podloubí otevřené do Zámecké ulice dvěma oblouky.<br />
Podloubí domu je spojeno s loubím sousedního domu čp. 104 přes uličku<br />
k hradbám střešní zděnou klenbou loubí, spojující podloubí obou domů, umož-<br />
225