HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

a výnos pivovarů byly vrchnostenské i měšťanské pivovary pronajímány na dobu
tří až šesti let nájemcům za stanovenou částku ročního nájmu. Prvním nájemcem
hranického měšťanského pivovaru byl od ledna 1850 do konce roku
1852 sládek Antonín Smetana, bratr Bedřicha Smetany, kdy nájem pro nevýhodnost
vypověděl. Po dobu nájmu pivovaru bydlel s rodinou v domě čp. 104
Horního podloubí. Po něm byl nájemcem Žid Seligman Bachrach, který měl
v nájmu také panský pivovar ve starém zámku, později Eduard Černý, po něm
opět Bachrach, Antonín Itzely a jiní. Posledním sládkem měšťanského pivovaru
byl patrně A. Werner. Velká konkurence kvalitnějších a lacinějších piv nově
zakládaných velkých pivovarů, moderně vybavených ve velkých městech, dovážejících
pivo v sudech drahou do vzdálenějších míst, znemožnila brzy odbyt
málo kvalitního piva malých zastaralých pivovarů venkovských měst i panských
pivovarů, jež proto v osmdesátých letech postupně zastavily výrobu piva.
Právovárečnému měšťanstvu patřily až do vzniku republiky, kromě domu
čp. 102 s bývalým pivovarem, též domy čp. 76–77 na náměstí a sýpka se sladovnou
čp. 421 v Čaputově ulici pod Pivovarskými schody. V bývalém pivovaru
v přízemí zřídilo společenstvo měšťanskou palírnu s výčepem pálenky a likérů.
Po vzniku republiky odprodalo společenství před likvidací domy čp. 76–77,
bývalou sýpku a sladovnu roku 1921 Hospodářskému družstvu a dům čp. 102
obchodníku konfekcí a obuví Františku Körberovi, který zůstal jeho majitelem
až do padesátých let. Po značných stavebních renovačních pracích celého domu
na počátku osmdesátých let sloužil dům od roku 1982 Městské lidové knihovně,
která byla sem přestěhována z domu čp. 121 na náměstí.
• V současnosti je dům v majetku Města Hranic, v přízemí je umístěna trafika,
v mezipatře prodejna levného textilu.
Dům čp. 103
Jednopatrový řadový městský dům Horního podloubí stojí už od 15. století
na úzké domovní parcele, probíhající podél někdejší přístupové obranné
uličky na městské hradby. V roce 1817 byla městská hradební zeď na konci uličky
prolomena a zřízena zde fortna pro usnadnění přístupu na předměstí k potoku
Ludině a do Čaputovy ulice a z předměstí do města. Na místě zbořené zdi
bylo postaveno kamenné schodiště. Tím byl ulehčen také provoz měšťanského
pivovaru na dvoře sousedního městského domu čp. 102, přísun dřeva a odvoz
piva přes odkoupený pozemek zadní části domu čp. 103, na němž byl později,
po zboření hradeb, postaven také hostinec právovárečného měšťanstva „Na
schůdkách“. Stará hradební ulička má dnes název Pivovarské schody, počátkem
století to byla ještě Pivovarská ulice.
Bývalý velkoměšťanský šenkovní dům, zvýšený nad prvním patrem atikovou
zdí, má klenuté domovní podloubí otevřené do Zámecké ulice dvěma oblouky.
Podloubí domu je spojeno s loubím sousedního domu čp. 104 přes uličku
k hradbám střešní zděnou klenbou loubí, spojující podloubí obou domů, umož-
225