12.01.2014 Views

HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

a výnos pivovarů byly vrchnostenské i měšťanské pivovary pronajímány na dobu<br />

tří až šesti let nájemcům za stanovenou částku ročního nájmu. Prvním nájemcem<br />

hranického měšťanského pivovaru byl od ledna 1850 do konce roku<br />

1852 sládek Antonín Smetana, bratr Bedřicha Smetany, kdy nájem pro nevýhodnost<br />

vypověděl. Po dobu nájmu pivovaru bydlel s rodinou v domě čp. 104<br />

Horního podloubí. Po něm byl nájemcem Žid Seligman Bachrach, který měl<br />

v nájmu také panský pivovar ve starém zámku, později Eduard Černý, po něm<br />

opět Bachrach, Antonín Itzely a jiní. Posledním sládkem měšťanského pivovaru<br />

byl patrně A. Werner. Velká konkurence kvalitnějších a lacinějších piv nově<br />

zakládaných velkých pivovarů, moderně vybavených ve velkých městech, dovážejících<br />

pivo v sudech drahou do vzdálenějších míst, znemožnila brzy odbyt<br />

málo kvalitního piva malých zastaralých pivovarů venkovských měst i panských<br />

pivovarů, jež proto v osmdesátých letech postupně zastavily výrobu piva.<br />

Právovárečnému měšťanstvu patřily až do vzniku republiky, kromě domu<br />

čp. 102 s bývalým pivovarem, též domy čp. 76–77 na náměstí a sýpka se sladovnou<br />

čp. 421 v Čaputově ulici pod Pivovarskými schody. V bývalém pivovaru<br />

v přízemí zřídilo společenstvo měšťanskou palírnu s výčepem pálenky a likérů.<br />

Po vzniku republiky odprodalo společenství před likvidací domy čp. 76–77,<br />

bývalou sýpku a sladovnu roku 1921 Hospodářskému družstvu a dům čp. 102<br />

obchodníku konfekcí a obuví Františku Körberovi, který zůstal jeho majitelem<br />

až do padesátých let. Po značných stavebních renovačních pracích celého domu<br />

na počátku osmdesátých let sloužil dům od roku 1982 Městské lidové knihovně,<br />

která byla sem přestěhována z domu čp. 121 na náměstí.<br />

• V současnosti je dům v majetku Města Hranic, v přízemí je umístěna trafika,<br />

v mezipatře prodejna levného textilu.<br />

Dům čp. 103<br />

Jednopatrový řadový městský dům Horního podloubí stojí už od 15. století<br />

na úzké domovní parcele, probíhající podél někdejší přístupové obranné<br />

uličky na městské hradby. V roce 1817 byla městská hradební zeď na konci uličky<br />

prolomena a zřízena zde fortna pro usnadnění přístupu na předměstí k potoku<br />

Ludině a do Čaputovy ulice a z předměstí do města. Na místě zbořené zdi<br />

bylo postaveno kamenné schodiště. Tím byl ulehčen také provoz měšťanského<br />

pivovaru na dvoře sousedního městského domu čp. 102, přísun dřeva a odvoz<br />

piva přes odkoupený pozemek zadní části domu čp. 103, na němž byl později,<br />

po zboření hradeb, postaven také hostinec právovárečného měšťanstva „Na<br />

schůdkách“. Stará hradební ulička má dnes název Pivovarské schody, počátkem<br />

století to byla ještě Pivovarská ulice.<br />

Bývalý velkoměšťanský šenkovní dům, zvýšený nad prvním patrem atikovou<br />

zdí, má klenuté domovní podloubí otevřené do Zámecké ulice dvěma oblouky.<br />

Podloubí domu je spojeno s loubím sousedního domu čp. 104 přes uličku<br />

k hradbám střešní zděnou klenbou loubí, spojující podloubí obou domů, umož-<br />

225

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!