HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

a čp. 212 (rodina Šafaříkova). Socha Jana Nepomuckého před školou u silnice
k mostu přes Bečvu byla přenesena za městský hřbitov do prostor pohřební
obřadní síně. Těmito úpravami bylo získáno dostatek místa pro napřímení
a rozšíření silnice od mostu přes Veličku a bývalý Motošín do ulice Potoční i pro
úpravu dopravních odboček do města a směrem na most přes Bečvu do Teplic.
Za zbořenými domy čp. 398, 397 a 396 pod tzv. Kubellovou vilou byly zřízeny
schody, vedoucí z ulice 28. října k mostu přes Bečvu a do městského parku
Staré náměstíčko Motošín se známou restaurací Skřídlo, jak jej znali starší
i mladší Hraničáci, tím definitivně zmizelo a uvolnilo místo potřebám bezpečného
provozu nové doby. V následujících letech byla odstraněna také druhá
nebezpečná dopravní křižovatka městem před kinem Svět přeložením silnice
Ostrava – Přerov za město objížďkou od nemocnice přes Struhlovsko za vojenskými
objekty k Drahotuším.
Zmizely staré ulice Na Hrázi,
jedna strana ulice Gallašovy a ulice Třebízského
V letech 1980–1982 byla v akci výstavby rozsáhlého sídliště v severní
části města Hranic dokončena stavba bloků obytných domů a mateřské školy,
ležících na pozemku tvaru nepravidelného trojúhelníku, ohraničeném levým
břehem potoka Veličky, bývalou mlýnskou strouhou nad ulicí Na Hrázi a ulicí
Třebízského, jíž je budován úsek rychlostní komunikace od dnešního sídliště
Nová přes Struhlovsko k Drahotuším. Přípravné práce, tj. odnětí zemědělské
půdy a zboření starých domů ulice Na Hrázi, ulice Gallašovy na levém břehu
Veličky a jejich úprava pro novou zástavbu, byly provedeny již v letech 1979–
–1980. Definitivně tak zmizela další část bývalého předměstí města, jak je znaly
generace Hraničáků – velký mlýn na začátku ulice Gallašovy a ulice Na Hrázi,
sousední hospoda „U Vody“ s domky Gallašovy ulice a souvislá řada domků ulice
Na Hrázi.
Nejstarším zmizelým objektem tu byla mohutná jednopatrová budova starého
mlýna čp. 140, přestavěná počátkem 19. stol. Mlýn tu však stál již od druhé
poloviny 15. století. Byl postaven na vodním příkopu, vybudovaném v 15. století
od stavu potoka Veličky ve Velké, vedeném přes pole k Hornímu mlýnu pod
panským Horním dvorem a dále k tomuto mlýnu, který až do počátku 19. století
nesl jméno Klichovský. Ve středověku vedl vodní příkop od mlýna dále až
k hranickému hradu (starý zámek, zbořený roku 1959), aby v čas obležení zámku
a města mohl být vodou naplněn hradní příkop kolem zámku a voda svedena
i do příkopu pod městskou hradební zdí. Voda z příkopu byla jinak odváděna
přes mlýn zpět do potoka Veličky. Mlýn fungoval jako vodní, parní i elektrický
do poloviny 20. století. Posledním majitelem před znárodněním byl Jaroslav
Ležák. Roku 1968 byl provoz mlýna zastaven a mlýn sloužil jen jako obytná
budova. Roku 1980 byl starý mlýn zbořen.
297