HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

voda, dlouholetý rektor bratrstva literátů hranického
kůru ve farním kostele církve podobojí. Rektorem
tohoto bratrstva byl ještě v roce 1587, kdy svůj dům
na náměstí prodal paní Zuzaně Hranické, která dům
odvedla svému manželovi, soukeníku Lukáši Žaludovi.
Ten se po její smrti znovu oženil, ale v roce
1587 byl také již nebožtíkem. Městský úřad prodal
roku 1588 pozůstalý dům, spolu se zahradou v Drahotuchu
na místě vdovy Evy a sirotků za 650 zl. Janu
Mládkovi z Přerova, který starý šenkovní dům zčásti
přestavěl. V roce 1596 byl již nebožtíkem a městský
úřad na místě sirotků prodává přestavěný dům za
800 zl. soukenickému mistru Adamu Wochovi, původem
ze Lhoty. Woch hospodařil na domě jako
soukenický mistr ještě v roce 1617, v následujícím
roce pravděpodobně zemřel, neboť v roce 1619 se
jeho vdova znovu provdala a odvedla dům svému
novému manželovi Janu Hládkovi. V nebezpečných
letech třicetileté války, kdy se ve městě střídala vojska
císařská i proticísařská a sužovala nejvíce držitele
městských domů ubytováním, vymáháním peněz
a naturálií, se mnozí měšťané stěhovali z města,
když se jim podařilo prodat svůj dům a vybrat z kupní
ceny alespoň tzv. závdavek. Také Hládek prodal
roku 1623 svůj dům v ceně 1200 zl. Václavu Mikší­
kovi, jinak Rozsypalovi. Ten však v roce 1624 zemřel za moru, řádícího ve městě.
Městský úřad prodal dům po něm pozůstalý jeho vdově Martě za tutéž cenu.
Marta Mikšíková si porazila z kupní ceny svůj díl a také ze závdavku, který musela
složit při zápisu domu do městských knih, peníze „co na lid polský vynaložila
a také platů a sbírek na lid slezský vydala 23 zl., též na lid J. M. císařský co
do toho času vydala 19 zl.“ Všechna tato vojska ležela v letech 1622–1624 kvartýrem
ve městě a měšťané je museli živit, dávat pivo, víno a jiné naturálie.
Vdova Marta se znovu provdala za řezníka Martina Hrdinu, který na domě strávil
celou třicetiletou válku až do roku 1651, kdy prodal zpustošený dům se zahrádkou
na Farářství a loukou ležící v Michovci za 800 zl. na roční splátky soukenickému
mistru Martinu Šerému. Po jeho smrti držela dům jeho vdova Zuzana
Šerá, v roce 1673 jej však prodala svému zeti Jiříku Kavkovi za 800 zl.
Kavka vyměnil roku 1677 tzv. frejmarkem tento dům s Matějem Kolářem za
jeho dům. Ani Kolář šenkovní dům dlouho neužil, jeho žena Zuzana je v roce
1688 již vdovou a dům prodává svému zeti Martinu Kurfürstovi, přišlému
z Boškova, za tutéž cenu. V roce 1696 je dům opět bez hospodáře a Martin
Kurfürst nebožtíkem. Městský úřad v následujícím roce na místě sirotků a věřitelů
prodal dům za tutéž cenu městskému sládkovi Matouši Kozelskému.
Kozelský si dům do roku 1733 zcela zaplatil a byl na něm až do své smrti roku
193