HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Číhala z čp. 278. Vrchnost při tom ujednání dala městu potvrzení, že most na
Malý Drahotuch bude vždy opravovat na svůj náklad. Když koncem 18. století
všichni tři mlynáři vrchnostenské mlýny zakoupili, zůstala jim i role.
Také lávky u stavidel na strouze pod velkým stavem, jíž se šlo do Trávnické
valchy, byla vrchnost povinna opravovat, za to měšťané na obou stranách strouhy
byli povinni trpět v čas čištění strouhy na sáh zšíři vyhazování bláta ze strouhy.
Vrchnost byla povinna opravovat i lávky Motošínské pod fortnou židovskou
přes Veličku k čp. 133. Společné ujednání na opravu mělo město s vrchností i na
opravu lávky přes Veličku do Klichovské ulice od čp. 182 k čp. 133. Tuto lávku
skoro každý rok vzala voda a také r. 1834 byly lávky strženy. Podobná dohoda
byla i na opravu dřevěného mostu za Bečvou u Kořínkovy zahrady, čp. 405.
Jím se šlo na paseky a do knížecího lesa pro šutr a na Křivé. Tu byla stále stojící
voda z lesa a pasek bez odtoku. Další most opravovala vrchnost v Černotínské
ulici u obecní cihelny, čp. 238, na cestě do Teplic a Meziříčí. Pod tím mostem
šla voda z lesů a polí za náhlých přívalů do Bečvy. Na cestě na Zbrašov si vymohli
Zbrašovští na vrchnosti, že převzala povinnost opravy mostu přes velkou
„debřu“ na cestě, jíž tekl potok a velké vody z lesa přes cestu do té debře, na dva
sáhy hluboké.
Ze zprávy Böhmovy se také dovídáme, že za Bečvou „na Kamenci“ postavila
obec velký „okol“ pro divoké koně, který obec sama udržovala a opravovala.
V něm byli dočasně umístěni koně, hnaní z Haliče na trhy do Olomouce
a Vídně. Böhmův popis, zachycující vlastně paměti Kulíškovy, má kronikářskou
hodnotu. Zachycuje mnoho údajů, sdělených dlouholetým purkmistrem města
Maxmiliánem Kulíškem. Böhm neměl vyššího vzdělání, provedl proto zápis tak,
jak mluvil, je proto i cenným dokladem mluvy hranických měšťanů ve čtyřicátých
letech 19. století.
26
Popis města Hranic v roce 1844
V letech 1817–1850 byla pro novou úpravu pozemkové daně a zpracování
tzv. stabilního katastru každé obce provedena řada přípravných prací. Z činnosti
distriktních oceňovacích komisí, pracujících v různých oblastech země, vzešlo
několik pomocných elaborátů, které jsou velmi významné pro poznání hospodářského
a sociálního života venkova i měst na konci feudalismu, v době nástupu
nových hospodářských forem. Pro nás nejcennějším elaborátem je tzv. katastrální
odhadní operát, zpracovaný pro každou obec, který kromě podrobného
popisu současného stavu obce, počtu obyvatel a stavu dobytka, popisu všech řek
a potoků, škod jimi působených, přehledu kultur a pěstovaných produktů, rozpisu
pozemků podle bonitních tříd, záznamu o vedlejších výdělkových možnostech
obyvatel obsahuje např. pro město Hranice i podrobný popis stavu průmyslové
výroby, obchodu apod. Katastrální oceňovací operát města Hranic byl
pořízen a ukončen 10. listopadu 1844 odhadním komisařem Karlem Jaquetem,
přezkoušen a potvrzen inspektorem Kuželem. Dnes je uložen pod signaturou