HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Dům se všemi rolemi, lukami, zahradami<br />
patřícími k tomu domu, i se všemi svršky<br />
a ostatním domovním příslušenstvím koupila<br />
od městského úřadu jeho vdova Anna Solnická<br />
za 2000 zl., zavdala hned 400 zl., ročně<br />
měla dům splácet po 50 zl., z nichž si vyhradila<br />
polovinu, druhá polovina patřila Jakubovi<br />
Solnickému, synu zemřelého Pavla Solnického<br />
z prvního manželství.<br />
V roce 1599 se vdova Anna Solnická znovu<br />
provdala za soukenického mistra Matesa<br />
Melče. O bohatství vdovy Anny svědčí tzv. výminka<br />
ve svatebních smlouvách s Melčem,<br />
jíž si vyhradila 1000 zl., které má při obci přerovské,<br />
odkud pocházela, 3 pouzdra stříbrných<br />
lžic, 3 pozlacené stříbrné pásy aj. Melč<br />
však zemřel již roku 1602 a jeho vdova Anna<br />
roku 1604. Kamenné náhrobky obou manželů<br />
s jejich vytesanou postavou v tehdejším<br />
městském oblečení a s dlouhými českými nápisy<br />
byly po zrušení starého farního kostela<br />
a hřbitova u fary zazděny do ohradní zdi nového<br />
hřbitova, sloužícího podnes. Náhrobky<br />
tu byly ještě ve 20. letech 19. století, kdy si je<br />
obkreslil a nápisy věrně opsal hranický měšťan a spolupracovník J. H. A. Gallaše,<br />
obchodník Antonín Dvořák*.<br />
Protože vdova Anna Solnická dům na náměstí se vším příslušenstvím<br />
sama po manželovi roku 1587 koupila a do roku 1604 jej ročně splácela, prodali<br />
její dědicové – rytíř Florián Telecký z Eybenstálu, měšťan v Tovačově, a Václav<br />
Ambrož, měšťan a purkmistr v Přerově – s povolením hranické vrchnosti,<br />
Zdeňka Žampacha z Potenštejna, dům po ní pozůstalý se dvěma zahradami na<br />
Farářství a stodolou, též s jednou zahradou, ležící za mosty v Drahotuchu, s rolí<br />
„u chodníka, kudy se ke Kostelíku jde,“ vedle role Jíry Bašty i s loukou v Oboře<br />
a druhou, ležící nad obecním stavem, a vším jiným příslušenstvím za 2100 zl.<br />
Jakubovi Solnickému, synu zemřelého Pavla Solnického. Ten prodal proto svůj<br />
dům Horáčkovský (čp. 89), který si koupil roku 1597 za 1500 zl., a převzal otcovský<br />
dům po zemřelé maceše.<br />
Jakub Solnický, soukenický mistr a obchodník se sukny ve velkém, byl rovněž<br />
městským konšelem. V letech 1601, 1612, a 1613 byl městským rychtářem,<br />
roku 1616 mladším purkmistrem města. Svou dceru Annu provdal již roku 1617<br />
za obchodníka Jiříka Pustiměřského z Blanska, obyvatele městečka Židlochovic,<br />
* Jejich popis a texty nápisů obou náhrobků jsem otiskl ve Zpravodaji města Hranic<br />
v červnu 1977.<br />
176
Change language