HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
V r. 1664 patřil dům již Anně, vdově<br />
po starém Václavu Vodnáři, která jej toho<br />
roku odvedla svému synovi Václavu v ceně<br />
750 zl., jak jej sama držela, aby si jej doplatil,<br />
v domě si však zajistila výminek k dožití.<br />
Václav Vodnář mladší se jako jeho otec<br />
staral o městský vodovod a vedení vody do<br />
městských kašen a o obnovu vodovodního<br />
potrubí na území města od velického mlýna<br />
na zámek a do města, o výměnu dřevěných<br />
vodovodních trub uložených pod<br />
městskou dlažbou apod. Svůj dům prodal<br />
roku 1703 svému zeti Jiříkovi Horákovi za<br />
750 zl. moravských, vymínil si však dolní<br />
paseku a včelín na horní pasece, v domě<br />
jednu světničku a stravu. Horák byl majitelem<br />
tohoto domu ještě v roce 1724, kdy<br />
dům spolu se sousedním domem čp. 18<br />
a dalšími domy zcela vyhořel. Horák šenkovní<br />
dům zčásti obnovil a roku 1751 jej<br />
prodal svému strýci Františku Horákovi<br />
z Drahotuš za 550 zl. rýnských; kupující<br />
složil hned hotově 450 zl.<br />
V roce 1779 byl po smrti Františka<br />
Horáka stavebně zcela obnovený šenkovní<br />
dům prodán veřejnou licitací za nejvyšší<br />
podání, 1054 zl. rýnských, mydlářskému<br />
mistru Karlu Kulíškovi, který převzal na<br />
sebe povinnost zaplatit nebožtíkovy dluhy<br />
352 zl. Po Kulíškově smrti roku 1822 byl<br />
dům zapsán podle jeho testamentu vdově<br />
mydlářce Alžbětě Kulíškové, ta však ze-<br />
mřela již roku 1824 ve věku 88 let. Dům zdědily dvě provdané dcery Josefa<br />
Kořínková a Rozálie Kallousová, které dům roku 1828 prodaly za 2900 zl. konvenční<br />
měny krejčovskému mistru a předměšťanu Janu Popovi. Každé z nich<br />
měl zaplatit polovinu sumy. V roce 1849 koupili dům za 3600 zl. manželé<br />
Matyáš a Marie Stejskalovi. Roku 1860 bylo zapsáno majetnické právo domu<br />
Antonínu Ditrichovi, který jej za tři roky prodal za 4800 zl. rakouské měny<br />
Eduardu Jacobovi, v téže ceně byl dům v roce 1873 zaknihován jeho nezletilému<br />
synovi Karlu Jacobovi a užívací právo zaknihováno Zuzaně Malchárkové.<br />
Karel Jacob dal starý dům v roce 1897 zbořit a postavil na jeho místě nový<br />
dům se zástavbou podloubí. V přízemí nového domu byla zřízena provozovna<br />
holičství Ferdinanda Riehse, označené vysunutým mosazným holičským talířem,<br />
tento poutač tu pak byl umístěn až do let okupace. Jacob držel dům do<br />
87
Change language