HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Hory a byl synem zemřelého Macka Foltýnka,
nedoloženého majitele tohoto domu.
K jeho potomkům měl Eliáš Knoflíček dědické
platební povinnosti – splátkové peníze
byly skládány do sirotčích peněz. Městský
úřad nárok uznal a spravedlnost vyplatil.
Mikuláš Hauser si domu dlouho neužil,
poslední peníze skládá v roce 1610, kdy
též umírá a jeho pozůstalá vdova Eva odvádí
dům po něm pozůstalý svému novému manželovi
Janu Valentinovi. V roce 1625 předstoupil
Honz Valentnin před městský úřad
a oznámil, že sám od sebe a Evy, manželky
své, i na místě sirotka Jana, malého synka
po nebohém Mikuláši Hauserovi pozůstalém,
dům prodal za hotových 80 zl. Bartoši
Bravenému. V té době byl dům zpuštěn a velice
zchátral. V roce 1631 před sv. Matoušem
předstoupil Bartoš Bravený před městský
úřad a oznámil, že svůj dům vyměnil za dům
Jana Žišky Opatovského, aby nepřišel zcela
ke zkáze. V roce 1632 předstoupil před úřad
Jan Žiška a oznámil, že mu v Lobodicích zemřela
jeho dcera Anna a proto žádá, aby
v případě jeho smrti mohla jeho manželka Anna domu svobodně užívat. Žiška
v roce 1637 nežil, vdova Anna se znovu provdala za krejčovského mistra Jiříka
Zouvalu, který v tom roce předstoupil před úřad a oznámil, že jeho nemocná
manželka se sama na úřad nemůže dostavit, ale chce mu svůj zaplacený dům
odvést. Jiřík Zouvala neměl žádných rolí a živil se krejčovským řemeslem. V roce
1649 je zcela zaplacený dům Anny Zouvalky prodán Jiřímu Hambarovi;
Zouvalka Hambarovi „jakožto příteli svému z lásky a dobré vůle dům oddala,
aby žádnému nebyl nic povinen platit“, toliko sobě nárokuje jednu komoru
v tom domě, na živobytí při tom domě ji má Jiřík ročně dávat 3 zlaté, kdyby
onemocněla, má ji jako vlastní matku chovati a kdyby zemřela, náležitý pohřeb
vypraviti. Po její smrti bude Jiří Hambar povinen dát na hranický kostel 90 zl.,
a to ve dvou termínech, což vykonal v roce 1653 a 1654, čímž splnil dané podmínky
a od té doby měl dům zcela zaplacený.
Jiří Hambar dům spravoval až do roku 1681, kdy zemřel a dům byl odveden
jeho vdově Zuzaně, která na domě seděla 8 let, ale v roce 1689 již též nežije
a dům je odveden její dceři Kateřině, která jej dává zapsat svému manželovi
Václavu Doubravovi. Ten na domě hospodařil až do roku 1729, kdy dům prodal
svému zeti Bernardu Budišovskému, který se zavázal, že bude o svého tchána
pečovat a zajistí mu živobytí, protože dům dostal za slušnou cenu 300 zl. říšských.
Bernard Budišovský v roce 1737 prodal dům svému synovi Václavovi
109