HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
122<br />
Dům čp. 33<br />
Řadový dům v dnešní Radniční ulici č. 26. Nejstarším doloženým majitelem<br />
tohoto domu byl Jan Žáček, který jej má v roce 1583 zcela zaplacený včetně<br />
kusu role na Farářství, zvaného přístodolek, a zahrady pod křivým chodníkem.<br />
V roce 1586 však Žáček již nežije a městský úřad na místě sirotků dům prodává<br />
za 500 zl. Matuši Budiškovi, který zavdal sirotkům Žáčkovým 40 zl. a dále měl<br />
ročně splácet po 15 zl. až do zaplacení celé částky. Platil do roku 1592, zápisy pro<br />
dalších 70 let chybí a s novým majitelem domu se setkáváme až v roce 1666, kdy<br />
Jiřík Malík svůj dům právě se vším příslušenstvím a zahradou za malým mostkem<br />
prodává za 500 zl. moravských Martinu Novákovi. Novák jako závdavek<br />
složil 40 zl., dále měl ročně splácet o sv. Václavu po 6 zl. Malík koupil dům za<br />
300 zl., koupil jej však velmi zpustlý a musel ho skoro celý znovu vystavět, proto<br />
byla cena domu o 200 zl. navýšena. Novák v roce 1671 již nežije, jeho vdova<br />
se znovu provdává za Martina Pulku a úřad dům na místě sirotků prodává jejich<br />
otčímovi za 600 zl. Pulka zavdal 50 zl., z toho si srazil 10 zl. dílu své manželky.<br />
V roce 1690 Pulka městskému úřadu ohlásil, že jeho pastorek Pavel Novák a jeho<br />
zeť mu prodali své spravedlnosti na domě. Pulka na domě hospodařil do<br />
roku 1707, v následujícím roce již nežije a peníze splácí jeho vdova, v roce 1710<br />
městský úřad prodává dům na místě erbů Martina Pulky za 600 zl. mor. Martinu<br />
Gogelíkovi.<br />
Gogelík v následujících letech skoupil všechny spravedlnosti a měl dům<br />
zcela zaplacený. V roce 1738 však zemřel bez testamentu, zůstala vdova Veronika,<br />
dva sirotci z předešlého a dva sirotci z nynějšího manželství, městský úřad<br />
dům zapsal vdově. Veronika se znovu provdala za Henryka Rohmfelda, pekaře<br />
z panství Potštátského, a dům mu odvedla.<br />
V roce 1750 se o dědictví po otci přihlásil syn Martina Gogely (jak se tehdy<br />
jmenuje) Josef, který prokázal, že otec mu dům zavedl v ceně 500 zl. svatebními<br />
smlouvami z roku 1735. Zavázal se, že vydá díl svému bratru Vavřincovi. Vavřín<br />
Gogela 9. listopadu 1773 městskému úřadu oznámil, že podle testamentu jeho<br />
zemřelého bratra Josefa Gogely dům mezi Johanesem Skřepilkou a knížecím<br />
špitálem ležící, s dvěma kusy role u Kostelíka a za pazdernou ležící v ceně<br />
800 zl. rýnských zdědil, dům mu byl podle práva připsán, měl však Josefově<br />
vdově její díl doživotně splácet. Vavřinec Gogela dům držel jen krátce, v roce<br />
1777 jej prodává za 700 zl. jako měšťanský šenkovní dům a novým majitelem se<br />
stává Cyril Kulíšek. Kulíšek hned při zápisu složil 550 zl. hotově, zbytek měl<br />
položit po první pivní pořádce. Zde šlo pravděpodobně o kup spekulativní, protože<br />
již za dva roky Kulíšek dům opět prodává, a to za 1000 zl. Karlu Müllerovi.<br />
Müller na domě hospodařil dvacet let, v roce 1799 byl již nebožtíkem a jeho<br />
vdova Kateřina žádá městský úřad, aby jí byl dům připsán. Téhož roku jej však<br />
se svým zetěm Josefem Schejdou prodává za 2900 zl. obchodníkovi suknem<br />
Josefu Watzlawikovi, který hotově zaplatil 1900 zl., zbytek zajistil reversem.<br />
Watzlawik však dům již v následujícím roce prodává za 3000 zl. rýnských, hotově<br />
zaplacených, postřihačskému mistru Antonu Geyerovi mladšímu, ten však