HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

122
Dům čp. 33
Řadový dům v dnešní Radniční ulici č. 26. Nejstarším doloženým majitelem
tohoto domu byl Jan Žáček, který jej má v roce 1583 zcela zaplacený včetně
kusu role na Farářství, zvaného přístodolek, a zahrady pod křivým chodníkem.
V roce 1586 však Žáček již nežije a městský úřad na místě sirotků dům prodává
za 500 zl. Matuši Budiškovi, který zavdal sirotkům Žáčkovým 40 zl. a dále měl
ročně splácet po 15 zl. až do zaplacení celé částky. Platil do roku 1592, zápisy pro
dalších 70 let chybí a s novým majitelem domu se setkáváme až v roce 1666, kdy
Jiřík Malík svůj dům právě se vším příslušenstvím a zahradou za malým mostkem
prodává za 500 zl. moravských Martinu Novákovi. Novák jako závdavek
složil 40 zl., dále měl ročně splácet o sv. Václavu po 6 zl. Malík koupil dům za
300 zl., koupil jej však velmi zpustlý a musel ho skoro celý znovu vystavět, proto
byla cena domu o 200 zl. navýšena. Novák v roce 1671 již nežije, jeho vdova
se znovu provdává za Martina Pulku a úřad dům na místě sirotků prodává jejich
otčímovi za 600 zl. Pulka zavdal 50 zl., z toho si srazil 10 zl. dílu své manželky.
V roce 1690 Pulka městskému úřadu ohlásil, že jeho pastorek Pavel Novák a jeho
zeť mu prodali své spravedlnosti na domě. Pulka na domě hospodařil do
roku 1707, v následujícím roce již nežije a peníze splácí jeho vdova, v roce 1710
městský úřad prodává dům na místě erbů Martina Pulky za 600 zl. mor. Martinu
Gogelíkovi.
Gogelík v následujících letech skoupil všechny spravedlnosti a měl dům
zcela zaplacený. V roce 1738 však zemřel bez testamentu, zůstala vdova Veronika,
dva sirotci z předešlého a dva sirotci z nynějšího manželství, městský úřad
dům zapsal vdově. Veronika se znovu provdala za Henryka Rohmfelda, pekaře
z panství Potštátského, a dům mu odvedla.
V roce 1750 se o dědictví po otci přihlásil syn Martina Gogely (jak se tehdy
jmenuje) Josef, který prokázal, že otec mu dům zavedl v ceně 500 zl. svatebními
smlouvami z roku 1735. Zavázal se, že vydá díl svému bratru Vavřincovi. Vavřín
Gogela 9. listopadu 1773 městskému úřadu oznámil, že podle testamentu jeho
zemřelého bratra Josefa Gogely dům mezi Johanesem Skřepilkou a knížecím
špitálem ležící, s dvěma kusy role u Kostelíka a za pazdernou ležící v ceně
800 zl. rýnských zdědil, dům mu byl podle práva připsán, měl však Josefově
vdově její díl doživotně splácet. Vavřinec Gogela dům držel jen krátce, v roce
1777 jej prodává za 700 zl. jako měšťanský šenkovní dům a novým majitelem se
stává Cyril Kulíšek. Kulíšek hned při zápisu složil 550 zl. hotově, zbytek měl
položit po první pivní pořádce. Zde šlo pravděpodobně o kup spekulativní, protože
již za dva roky Kulíšek dům opět prodává, a to za 1000 zl. Karlu Müllerovi.
Müller na domě hospodařil dvacet let, v roce 1799 byl již nebožtíkem a jeho
vdova Kateřina žádá městský úřad, aby jí byl dům připsán. Téhož roku jej však
se svým zetěm Josefem Schejdou prodává za 2900 zl. obchodníkovi suknem
Josefu Watzlawikovi, který hotově zaplatil 1900 zl., zbytek zajistil reversem.
Watzlawik však dům již v následujícím roce prodává za 3000 zl. rýnských, hotově
zaplacených, postřihačskému mistru Antonu Geyerovi mladšímu, ten však