HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Dům na náměstí odevzdal Zámorský už roku 1849 svému synu Eduardovi
Zámorskému, po jehož smrti roku 1884 byl polovinou zapsán Vilemíně a Kristiánovi
Zámorským. Od počátku 20. století až do konce okupace patřil dům
advokátu JUDr. Josefu Mazancovi, jemuž byl kvůli německé národnosti konfiskován.
V přízemní, přední části domu v zazděném domovním podloubí byl počátkem
20. století umístěn obchod železem bratří Frommů, kteří přenesli později
svůj obchod železem a zbraněmi do domu čp. 93 na náměstí, který koupili.
Za první republiky tu byl umístěn v přízemí obchod s tkalcovskými výrobky
Jana Holého, se vchodem uprostřed domu z náměstí, který nakupoval suroviny
a prováděl manipulaci polotovarů na hotové výrobky, bílení a barvení plátěného
a bavlněného zboží. Koncem 20. století byla v přízemních prostorách domu
umístěna prodejna Kniha (v devadesátých letech též cukrárna Sovička). Její
prodejní místnosti byly při renovaci domu nově upraveny prolomením zazděných
oblouků loubí směrem na náměstí a otevřením nového vchodu přímo
z Horního podloubí.
• V roce 1994 prodalo zastupitelstvo města Hranic dům Ivaně a Ing. Štěpánovi
Koskovým, v současnosti jej vlastní Jaroslav Fiala, v přízemí se nachází
prodejna levného textilu, knihkupectví Ezop a v patře další provozovny.
210
Dům čp. 97
Po rozsáhlé vnitřní stavební adaptaci sousedního domu čp. 96 na Masarykově
náměstí (knihkupectví) byla v roce 1984 dokončena adaptace tohoto
domu na konci Horního podloubí, při vyústění ulice Zámecké na náměstí.
Obnovena byla také domovní fasáda s nástavbou průčelní zdi druhého patra
domu, přestavěného do dnešní podoby právě před 200 lety – v roce 1784.
Nejstarším známým držitelem tohoto jednopatrového domu, kdysi velkoměšťanského
a právovárečného s vlastním pivovarem, byl v polovině 16. století
měšťan Jan Kolář, který si do osmdesátých let dům zcela zaplatil. Po jeho smrti
prodal městský úřad roku 1595, na místě sirotků, a spoludědic vladyka Stanislav
Czyrn z Runšperka, úředník hranického panství, dům s pivovarem a vším příslušenstvím
za 1000 zl. rýnských měšťanu Lukáši Štemberskému, který obchodoval
ve velkém s vínem pod obručí ze svých vinohradů na Židlochovsku do
Slezska a do Polska. Poněvadž v roce 1598 koupil větší měšťanský dům na náměstí
čp. 121, příhodnější pro obchod, s velkým rozlehlým dvorem za domem,
prodal dům čp. 97 Jakubovi Dvořskému, svobodnému dvořákovi z Podhoří, po
němž jej v roce 1610 převzala jeho vdova Kateřina Dvořská a bydlela v něm do
roku 1620.
Když bylo hranické panství konfiskováno roku 1621 Václavu Molovi z Modřelic
pro jeho účast na stavovském povstání proti císaři a panství bylo císařem
darováno olomouckému biskupovi, kardinálu Františkovi z Dietrichštejna, byl
dům po Dvořském a jeho vdově prodán městem na příkaz kardinála se vším do­