HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

kladcem. V sousedství toho pod schody je malý prostor s dveřmi. Proti dvoru je
jedna světnice s dřevěným stropem, dvěma okny a zimními okny (okenicemi),
kachlová a pečicí kamna. Vedle je dlážděná komora a chodba s dveřmi do dvora.
Vlevo odtud světnice se zimními okny, kachlovými kamny, k tomu klenutá kuchyně
a druhá kuchyně. Do prvního poschodí vede dřevěné klenuté schodiště.
Zde je klenutá předsíň opatřena cihlovou dlažbou. Proti uliční straně je klenutý
forhaus (předsíň), jedna světnice s dvoukřídlým oknem. Vpravo světnice s dřevěným
stropem, dvoukřídlým oknem, dveřmi a kachlovými kamny, k tomu je
malá klenutá kuchyně. Vedle je klenutá, cihlami dlážděná prostora s dveřmi bez
okna. Zbytek je prostora proti dvoru se dvěma dveřmi, vedoucími do půdních
prostor. Na půdu vedou zděné schody, celá půda je dlážděná, nad prvním poschodím
napůl cihlami a z poloviny pobitá blíže neurčitelnými pláty. Střecha je
kryta šindelem. Dvůr je dlážděný, od souseda oddělen dřevěným plotem, u něj
stojí jedna dřevěná kůlna a dvě šopy. Odhadní cena za všechno zděné činila
4648 zl., tesařská práce 748 zl., pozemek a dvůr 565 zl., pivní regál 2000 zl.,
sumární hodnota 7941 zl. byla vložena do knih.
V roce 1843 převedl Franz Svoboda dům na svého stejnojmenného syna
a majetnické právo na dům získali na základě svatební smlouvy ze 7. února toho
roku Franz a Anna Svobodovi v ceně 2600 zl. Dům drželi velmi krátce, již v roce
1851 je uzavřena nová kupní smlouva a dům za 3000 zl. kupují manželé Anton
a Anna Dvořákovi. Tito jej pak v roce 1869 odstoupili své dceři Cecílii, a dle svatební
smlouvy se novými majiteli domu v ceně 1460 zl. stávají manželé Anton
a Cecílie Kollowratovi, kteří dům drželi do roku 1873, a následně je majetnické
právo je připsáno Josefě Schidlové. Josefa Schidlová v roce 1884 již nežila
a dům po ní pozůstalý je 5. ledna připsán kupci Bertholdovi Schidlovi, který
dům vlastnil do konce století. V roce 1873 bylo vystavěno dvorní stavení a byly
zrušeny klenby ve dvorním traktu budovy. V roce 1883 pokračovaly zásadní
úpravy domu, zrušeny byly další klenby a patrně přestaven byl i sklep. V roce
1901 byla pořízena přístavba ve dvoře a zřízeno nové průčelí domu. V roce 1906
je jako majitel domu uváděn hoteliér Jan Paus, v roce 1922 Jan Barvíř. Dům
zůstal po celou dobu své existence jako obytný, v poválečné době byla v obchodních
prostorách zřízena prodejna masa a uzenin. V osmdesátých letech byl celý
objekt rekonstruován.
• V současnosti je majitelem domu Jan Rušar, který v přízemí provozuje
řeznictví.
Dům čp. 32
Jednopatrový řadový dům na západním konci Radniční ulice č. 24. Průčelí
je tříosé, prolomeno dvěma oblouky arkád loubí. K nejstarším doloženým majitelům
tohoto domu patří Petr Fučík, který v roce 1573 svůj dům prodává
Mikuláši Pekaři za 170 zl., ročně má splácet 7 zl. o sv. Václavu. Do roku 1583
položil kromě závdavku 77 zl. Splátkové peníze se odvádějí Václavu Malinovi
119