HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
HISTORIE HRANICKÃCH DOMů - Hranická historická knihovna
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
vy. Toho využil Žampach a donutil<br />
město, aby prodalo dům<br />
po Anně Čaputce roku 1608<br />
za 1500 splátkových peněz jeho<br />
vrchnostenskému úředníku<br />
(správci hranického panství),<br />
Tobiáši Dukátovi, věrnému<br />
jeho pomocníku a vykonavateli<br />
všech jeho příkazů.<br />
Jak si jeho služeb cenil, dosvědčuje<br />
listina, jíž mu v roce<br />
1605 daroval předměstský<br />
dvůr měšťana Jakuba Dvorského<br />
v Horní ulici a osvobodil<br />
mu jej od všech poplatků a dávek,<br />
odměnou za věrné služby,<br />
jak uvádí listina. Po nuceném<br />
prodeji hranického pan-<br />
ství roku 1609, když se hranických měšťanů a poddaných na panství ujali proti<br />
tyranství Žampacha moravští stavové, zůstal Dukát panským úředníkem v Hranicích<br />
do převzetí panství Václavem Molem z Modřelic, kdy odešel roku 1613 za<br />
Žampachem na jeho panství Hodonínské. Svůj dům v Hranicích dal roku 1616<br />
připsat v městských knihách své manželce Anně, rozené Horáčkové, která<br />
v něm bydlela s dětmi do stavovského povstání. Už roku 1626 se Dukát vrátil do<br />
Lipníka n. B. jako novou vrchností, kardinálem Dietrichštejnem, ustanovený<br />
hejtman panství helfenštejnského (lipnického), hranického a drahotušského.<br />
Opět se osvědčil jako tvrdý vykonavatel trestů a poprav hranických měšťanů<br />
a vůdců odboje venkova roku 1627. Za let služby u Žampacha si Dukát koupil<br />
velkoměšťanský dům v Uherském Hradišti, roku 1627 dostal od Dietrichštejna<br />
odměnou za své věrné služby velkoměšťanský dům v Lipníku, v němž pak bydlel<br />
s rodinou do smrti v roce 1640.<br />
Čaputovský dům, který opustila manželka Dukáta s rodinou za stavovského<br />
povstání, utrpěl dosti za mansfeldského obsazení města v letech 1626–1627.<br />
Dukát jej dal s pomocí kardinála roku 1630 opravit a roku 1633 jej odevzdal<br />
svému zeti Bernardu Minikátorovi, manželu své dcery Estery, který byl správcem<br />
biskupského panství Kelečského. Po jeho smrti se vdova Estera vdala roku<br />
1643 za mládence Jana Kafantu, soukeníka, jemuž byl dům připsán až v roce<br />
1646, rok po dobytí města švédskou armádou. Kafanta, který se v průběhu let<br />
znovu oženil, prodal opravený dům roku 1661 se zahradou za mosty, nově přidělenou<br />
k domu za dvě kopaniny za Kostelíčkem, s pánví pivovarní, velkými<br />
a malými káděmi, se vším nádobím šenkovním, náležejícím k tomu domu<br />
i k pivovaru za 1100 zl. mor. šlechtici Janu Jiřímu Condillusovi Svitavskému,<br />
hejtmanu panství helfenštejnského, hranického a drahotušského, bývalému<br />
rytmistrovi císařské armády v Uhrách, který zemřel roku 1680. Jeho dcera Lud<br />
95