HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

ka, kněze Jana Hoffmana a za urozeného pána Václava Mola z Modřelic, v Hranicích
bohužel nezůstala, byla určena k roztavení, ve Vídni byla však zachráněna
a uložena do tamního průmyslového muzea. Starý kostel byl zbořen do základů,
farářovo přání, aby byl zachován jako hřbitovní kaple, bylo nereálné,
protože zrušen byl i hřbitov. Na uvolněné stavební parcele byla koncem 18. století
vystavěna normální škola, která měla původně 2 třídy a 4 obytné místnosti
pro učitele, v roce 1856 tam byla zřízena hlavní škola se 4 učebnami a na náklad
patrona přistavěna nová část s 1 učebnou a byty pro 3 kantory o dvou pokojích.
V kostele je celkem pět oltářů – hlavní s obrazem stětí sv. Jana Křtitele,
namalovaným v roce 1762 brněnským malířem Josefem Sternem (omylem bývá
za autora obrazu označován jeho bratr Jan Stern, sochař) na náklad knížete
Dietrichštejna, u paty sloupů jsou sochy sv. Augustina, Petra, Pavla a Ambrože,
v nástavci Bůh Otec a Duch svatý v oblacích. Dále 4 boční oltáře s kvalitní sochařskou
výzdobou od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna, všechny
štafírované, poslední dva až v letech 1810–1820. První z nich představuje umírajícího
sv. Josefa též od malíře Josefa Sterna, v nástavci je obraz Archanděla
Michaela od téhož malíře, u paty sloupů sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Ondřeje,
v nástavci sv. Tekla a Kateřina. Oltář nechal zřídit za 500 zl. zámecký sládek
Andreas Horecký s manželkou Konstancií. Relikviář tohoto oltáře s ostatky
sv. Theodora, dovezenými poutníky z Říma, pořídil měšťan Karel Rabel. Ostatky
byly 25. června 1763 uloženy na oltáři starého farního kostela a 19. března
1766 přeneseny do kostela nového (v roce 1994 byly odcizeny). Druhý boční oltář
je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, s obrazem zpovědi královny Žofie,
s nástavcovým obrazem sv. Kateřiny Sienské od téhož malíře, u paty sloupů
jsou sochy sv. Karla Boromejského a sv. Floriána. Řezba oltáře je od Václava
Böhma, též řezba Hory Olivetské. Třetí boční oltář představuje Příbuzenství
Krista s obrazem Madony s Dítětem a sv. Annou, nástavcový obraz sv. Jiří je od
olomouckého malíře Josefa F. Pilze, u paty sloupů stojí sochy sv. Josefa a Jáchyma,
v nástavci sv. Barbora a Veronika. Tento oltář nechal na svůj náklad 500 zl.
zřídit vrchnostenský úředník Jiří Avrath s manželkou Annou. Čtvrtý boční oltář
představuje Utrpení Krista s nástavcovým obrazem krále Davida od Jana Steinera,
u paty sloupů je sousoší Abraháma se synem Izákem a postava Mojžíše.
Oltáře Utrpení Krista a Jana Nepomuckého dal zřídit tehdejší farář Jan Suchánek
za přispění 50 zl. měšťana Josefa Střílky a jiných dobrodinců (za 260 zl.).
Václavem Böhmen nebyly však štafírovány, na jeho provedení odkázal 100 zl.
zemřelý soukeník Jan Kořenický a 100 zl. Václav Malík ze Zbrašova. Kazatelnu
a křtitelnici (se Steinerovým obrazem Ježíšova křtu) zhotovil Jan Adam Nesmann.
Volně umístěná pozdně gotická dřevořezba Madony s dítětem z doby kolem
r. 1500 pochází údajně z hranického hřbitovního kostela (Kostelíčka). Obraz
sv. Šebestiána, přenesený do kostela ze zrušeného kostelíka sv. Šebestiána
(bratrský sbor), namaloval podle archivních dokladů roku 1679 místní malíř
Mikuláš Franta.
Proti původnímu záměru renovace starých, červotočivých varhan ze starého
kostela se postavil rektor chori Sebastian Řehula a rektor školy Benedikt
130