HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

ožtíkem a 18. května téhož roku se svatební
smlouvou prokázal Daniel Rada z města Kelče,
že se oženil s vdovou Vahalovou, a ta mu dům
v ceně 600 zl. odvedla. Rada však dům v roce
1747 prodal za hotových 780 zl. Tomáši Oveslovi
ze Slavkova, který se prokázal výhostním listem.
V roce 1767 se novým majitelem domu stává
Antonín Nedbal, sládek ve Střelné na fulneckém
panství, který dům koupil za 1000 zl. Nedbal byl
však v roce 1778 již nebožtíkem a dům po něm
pozůstalý je v licitaci prodán za 919 zl. Johannu
Schmachovi (Šmachovi).
Schmach dům v průběhu téměř dvaceti let
značně zvelebil a roku 1797 jej prodal za 2975 zl.
Václavu Hubíkovi, v tomto případě šlo však zřejmě
o kup spekulativní, protože Hubík dům za
dva roky opět se ziskem prodává. V září roku
1799 dům za 3900 zl. kupuje Teofil Lachovský
pro svého syna Franze. I v tomto případě se jednalo
o držbu krátkodobou, v roce 1806 Franz Lachovský
již nežije a podle testamentu jej v ceně
4000 zl. odkazuje své ženě Apolonii. Vdova jej
téhož roku odvádí svému novému manželovi,
sládkovi Josefu Malchárkovi, do zletilosti jejího
syna Karla Lachovského. Karel Lachovský dům v roce 1831 prodává za 2000 zl.
konvenční měny pekaři bílého pečiva Josefu Dvořákovi a jeho ženě Anně.
Svému otčímovi, Josefu Malchárkovi, v domě zajišťuje bydlení do konce života,
a to jednu horní světnici a jednu komoru. V roce 1845 žena Dvořákova, Anna, již
nežije, pekař Josef Dvořák je jediným majitelem a dům drží do roku 1870.
Novým majitelem se pak po zbytek století stává František Kalmann, je jím ještě
v roce 1905, v první polovině 20. století je majitelem František Körber.
• V současnosti vlastní dům Inka Smělíková, v přízemí funguje prodejna
s levným textilem.
Dům čp. 100
Jednopatrový řadový dům na Horním podloubí, zvýšený o atikové patro,
zkosené do tvaru lichoběžníka. Průčelí je tříosé, bez architektonických detailů.
V přízemi je zachována středověká dispozice. Prvním doloženým držitelem tohoto
domu byl Šimon Grejzle, který v roce 1573 již nežil, a městský úřad prodává
dům po něm pozůstalý Ondřeji Dubskému, fojtu polomskému, za 600 zl.
Ondřej Dubský v roce 1584 byl již nebožtíkem a dům přešel na jeho vdovu Dorotu,
která dům splácí a v roce 1594 jej již má zcela zaplacený. Dorota Dubská
217