HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

se dochovaly v původním stavu. Menší sklep je vždy na více ohrožené straně
domu k městské hradební zdi. Z doby renesančních stavebních úprav domu se
dochoval v přízemí za bývalým domovním podloubím vstupní prostor mázhauzového
typu s půlkruhovou valenou klenbou, porušený pozdější vestavbou kvelbu
s výsečovou klenbou. Zadní prostory přízemí a místnosti 1. poschodí měly již
před přestavbou v 80. letech rovné stropy pozdně barokních úprav. Z přízemí
vedlo schodiště do 1. patra, odtud opět do zvýšeného půdního patra domu se
třemi slepými půdními okny, z nichž prostřední bylo v 19. století prolomeno
a opatřeno oknem.
Nejstaršími městskými knihami doloženým držitelem tohoto starého právovárčného
domu byl v polovině 16. století měšťan Martin Doška, který zemřel
jako bezdětný vdovec roku 1572. Městská rada prodala proto roku 1573 dům
se zahradou v Drahotuchu za 550 zl. měšťanu Štěpánovi Bublovi. Bubla složil
hned 60 zl., ročně měl dům splácet 14 zlatými. Po jeho smrti roku 1585 připadl
dědickým právem dům jeho bratrovi Jiříku Bublovi jinak Skřečkovi, který jej
však ještě téhož roku prodal i se zahradou Johanesu Herbeliovi Kyjovskému,
mladšímu radnímu písaři města Hranic, za 650 zl. Kyjovský měl ve městě již
dříve měšťanský dům čp. 5, na rohu náměstí, který získal sňatkem s dcerou
Martina Jiříkového, musel jej však roku 1584 prodat na přání vrchnosti úředníku
(správci) hranického panství, rytíři Stanislavu Czyrnovi z Runsperka, za
1100 zl. Herbelius byl mladším radním písařem města Hranic do smrti staršího
písaře Václava Aujezdeckého roku 1595, kdy se stal jeho nástupcem. Byl pak
starším radním písařem města Hranic až do své smrti roku 1600. V roce 1588 se
Herbelius znovu oženil s Kateřinou, vdovou po knězi Šimonu Brodském, správci
(faráři) církve podobojí (luterské) v Hranicích, která si vymínila ve svatebních
smlouvách „50 zlatých, jedno lůže šatů a toho statku, který má po rodičích
v Ostroze“ (Uherském Ostrohu), odkud pocházela. Také Herbelius si vymínil
50 zl. ze statků, které měl v Kyjově a v Morkovicích, odkud pocházeli jeho rodiče.
Herbelius se pak oženil ještě potřetí, roku 1600 však zemřel. Městský úřad
prodal na místě nápadníků a přípovědníků pozůstalý dům se dvěma zahradami
za 700 zl. obchodníku sukny Matěji Makovičkovi Prostějovskému, který si vzal
mladou Herbeliovu vdovu Ludmilu za ženu. Z městských knih se dovídáme také
o osudu Herbeliova sirotka z prvního manželství, Jana Kyjovského, který byl
dán na učení krejčovskému řemeslu k Šebestiánu Chládkovi, jemuž byly zaplaceny
toho roku za učení chlapce 4 zlaté ze sirotčích peněz, uložených na radnici,
též bylo vydáno 7 a ½ grošů sirotku na střevíce aj.
Makovička dům dlouho nedržel. Koupil si jiný, větší dům a dům po Herbeliovi
prodal již v roce 1605 soukeníku Vavřinci Lazyckému. Ten přikoupil
k domu zahradu u městské Mlýnské brány (Černotínské), brzy však zemřel.
Jeho vdovu Oršulu si vzal roku 1610 za ženu měšťan Jan Nebesák a převzal od
ní i dům k dalšímu placení.
V roce 1627, po opětném dobytí města Hranic císařskou armádou, prodal
Nebesák svůj dům soukenickému mistru Václavu Vysockému za 700 zl. Ani ten
však dům dlouho nedržel a roku 1635 jej prodal řeznickému mistru Janu Masa­
180