HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

a kavárny. V prvním poschodí sloužil prostorný sál v zadní části budovy s velkým
balkonem (dříve pro hudebníky) k tanečním zábavám, tanečním hodinám
hranického gymnázia, čajům o páté, přilehlé místnosti přední části prvního
poschodí jako příležitostná restaurace k posezení pro tančící i hosty. Po zboření
starého domu a jeho opětné výstavbě roku 1932 (staré základy domu byly ponechány)
a rozšíření zadní části objektu do ulice Židovské (Janáčkovy) byla umístěn
v přední části přízemí prodejna firmy Baťa, do 1. poschodí přeložena restaurace
a kavárna Beseda s přilehlým velkým divadelním sálem a dalšími společenskými
místnostmi. Po osvobození roku 1945 a zrušení kavárny byly přiděleny
prostory 1. poschodí budovy, patřící městu, Osvětové besedě a městské knihovně.
Od sloučení Osvětové besedy a závodní organizace ROH n.p. Sigma a n.p.
Cementárny v Jednotný klub pracujících roku 1964 byly v celé budově umístěny
provozní, klubovní a společenské místnosti Jednotného klubu, jen v přízemí
zůstala prodejna obuvi (do roku 2004). Městská veřejná knihovna uvolnila
v roce 1982 místnosti kavárny v 1. poschodí a přestěhovala se do domu čp. 102.
JKP organizoval a zajišťoval „vzdělávací, kulturně a politickoosvětovou výchovu
obyvatel města“ a navazoval na činnost staré hranické Besedy. V roce 1990 byla
činnost JKP postupně zastavena.
• V současnosti je dům majetkem Odborového svazu KOVO – základní organizace
KUNZ Hranice, a.s., v přízemí se připravuje otevření nové provozovny,
v 1. patře funguje kavárna Beseda, velký sál je využíván jen sporadicky pro kulturní
a prodejní akce, v zadní části domu s vchodem z Janáčkovy ulice sídlí
Československá obchodní banka, a.s.
Dům čp. 122
Dům na rohu Masarykova náměstí a Janáčkovy ulice byl postaven od základů
v roce 1874 na místě zbořeného měšťanského domu, jehož osudy můžeme
sledovat až od poloviny 16. století. Popisné číslo 122 dostal tento dům při druhé,
vojenské konskripci v roce 1804. Byl posledním ze 122 domů uvnitř městských
hradeb, další popisné číslo, 123, dostal první předměstský dům ležící za Dolní
městskou bránou (Drahotušskou), na pravé straně ulice 28. října.
Měšťanský dům na rohu náměstí proti bývalé židovské škole a synagoze,
přestavěný už v šedesátých letech 18. století na řeznickou tržnici, patřil do té
doby svou rozlohou k největším domům ve městě, což dokládá jeho prodejní
cena, vysoká proti cenám jiných domů. Areál domu se táhl dříve hluboko, až do
poloviny Janáčkovy ulice. Až do přestavby v 18. století náležel předním měšťanským
rodinám, které hrály v osudech města význačnou úlohu, kratší dobu patřil
také hranické vrchnosti, Václavu Molovi z Modřelic.
V polovině 16. století byl jeho majitelem mladý kupec Jan Sak ze Saulova,
který jako konšel sepsal roku 1571 z pověření městské rady při zvýšení radniční
věže českou pamětní listinu, informující podrobně o stavbě zděné věže, nasazení
věžní báně (odstraněné roku 1869), umístění hodin na věži, koupených v Opa­
263