HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Majetek fary a její požitky: faře patřilo několik kusů rolí o celkové výměře
76 Metzen (= Tenato, jedno Tenato = 466,56 m 2 ), které byly za úhradu propachtovávány
(pronajímány), z toho byly 2 louky, dvě zahrady a 1 paseka. V roce
1656 kníže Dietrichštejn nařizuje hejtmanovi hranického panství, aby zajistil
faráři každoročně z jeho sklepů naturální dávky, a to čtyři vědra vína (jedno
moravské vědro = 56,59 l, slezské = 59 l), tato dávka byla určena k celebrování
mší o církevních svátcích sv. Jana Křtitele a Nanebevzetí P. Marie, další 2 vědra
vína pro potřebu faráře, sele, 2 husy, 2 slepice, 12 věder piva a obilní dávky ve
dvou sortách. Z rybného hospodářství kapry, kteří však byli placení hotovými
penězi, což činilo 8 zl.
Faře přináležely též dávky od hranické obce, a to od právovárečného měšťanstva
z každé várky 1 vědro, podle staré dohody zaplacen 1 zl. hotově a dva
džbery in natura (1 džber = 37,7 l), 12 sáhů měkkého dřeva z Horního dvora
a 26 sáhů ze svobodných dvorů, které byli povinni bezplatně dodat v pozdním
podzimu, z městské obecní pokladny 21 zl. hotově v termínu od sv. Jiří do
sv. Václava a 1 zl. 30 krejcarů za vykonávání aniversaria (zpívané zádušní mše)
za kardinála Dietrichštejna podle nadačního listu z 6. srpna 1629.
V roce 1682 farář Tichý prosí knížete o pomoc, uvádí, že je sláb a nestačí
plnit všechny církevní povinnosti a velmi by uvítal možnost vydržovat kaplana,
kníže mu vyhověl, zvýšil naturální dávky a od sv. Michala mu nechal vyplácet
v hotovosti 30 zl., měl však podmínku, aby kaplan ovládal též německý jazyk.
V hotových penězích pak farář pobíral poplatky za různé církevní úkony,
křty, sňatky, pohřby a příjmy z různých nadací a odkazů. Farář byl však též povinen
platit roční daně, a to jednak z pozemků, daň dědickou, třídní a zároveň
125