HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

velkoměšťanského domu čp. 92. Z manželství se narodilo několik dětí, které
však zemřely většinou v mladém věku. V r. 1846 koupil Antonín Dvořák s manželkou
také sousední dům čp. 92 za 9200 zl. konvenční měny. V roce 1850 však
již nežil, zemřel 3. srpna ve věku 66 let. Pozůstalý dům v ceně 4000 zl. připadl
nezletilému synovi Gotthardu Dvořákovi, narozeném v roce 1834. Po dosažení
jeho zletilosti byl dům roku 1859 soudně odhadnut na 10.100 zl., z nichž
polovina patřila jeho sestře Ernestině, provdané za hejtmana dělostřelectva
Viléma rytíře z Verchin, jíž byla po smrti Gotthardově r. 1868 připsána i jeho
polovina. Vdova Dvořákova, Terezie, zemřela roku 1866 na choleru, řádící ve
městě. Po smrti svého manžela, majora z Verchin, roku 1889, dala jeho vdova
Ernestina upravit kamennou rodinnou hrobku s žulovým náhrobkem svému
otci Antonínu Dvořákovi, matce, sourozencům i svému manželovi. Hrobka je
dosud dochována na hranickém hřbitově při levé ohradní zdi hřbitova.
Koncem 19. a počátkem 20. stol. patřil dům Marii Steinbrecherové. V přízemí
měl obchod smíšeným zbožím v nájmu kupec František Smékal, který
později dům koupil a měl tu obchod smíšeným zbožím a byl majitelem domu až
do okupace. V rámci památkářské akce úpravy starých domů pro lepší vzhled
náměstí byly v roce 1984 odkryty a otevřeny oba dosud zazděné oblouky bývalého
domovního podloubí v přízemí, vedoucí na náměstí. Tím dostal dům a obě
obchodní místnosti v přízemí, zcela novou podobu.
• V současnosti je majitelem domu Jiří Nehyba, v přízemí je umístěna prodejna
Hranická lidovka a prodejna kol.
Dům čp. 94
Tento dvoupatrový řadový městský dům na náměstí, dříve velkoměšťanský
a šenkovní, měl až do šedesátých let 19. stol. jen jedno poschodí a v přízemí
podloubí, z něhož byl vchod do domu nebo malého krámku. Nejstarším držitelem
tohoto právovárečného domu byl městský písař Václav Aujezdecký, který
je doložen jako radní písař od roku 1565 až do své smrti v roce 1595 (viz dům
čp. 93). Svůj šenkovní dům na rohu náměstí prodal Aujezdecký roku 1573 za
700 zl. Kateřině Hlávkové, vdově po kramáři Martinu Hlávkovi, současně však
koupil od ní větší dům na náměstí za 800 zl. V něm pak bydlel a byl jeho majitelem
až do své smrti. Hlávková se roku 1587 znovu provdala za Martina Honů
a dům mu odvedla. Po jeho smrti prodal roku 1605 městský úřad na místě pozůstalých
sirotků dům za 900 zl. vdově Juditě, druhé jeho manželce, dceři zlatníka
Eliáše Rygla, s níž byl ženat od roku 1599. Vdova se pak vdala za řezníka
Martina Beneška a dům mu připsala.
Když po bitvě na Bílé hoře vtrhli na jaře 1621 do města španělské oddíly
císařských vojsk, aby zatkli Václava Mola z Modřelic, hranickou vrchnost, jednoho
z direktorů stavovské vlády na Moravě a další účastníky povstání, bydlící
v Hranicích (Adama Šťastného Žampacha z Potenštejna, Ctibora Žernovského,
Alexandra Holuba z Nadějova aj.), uprchl Benešek z města z obavy před Španěly
201