HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

V roce 1806 žádá jeho vdova Beáta, aby jí byl po zemřelém manželovi připsán
dům, který byl v roce 1804 oceněn na 3800 zl. Rodinná tradice, i když nepřímo,
pokračuje dále, v tomtéž roce, a to 27. února, prodává nová majitelka dům svému
zeti, předměšťanovi a soukeníkovi Dominiku Pulkovi, za 6250 zl. Zaplatil
hned 250 zl. a na zbytek byl vystaven dlužní úpis. V domě si vdova ponechala na
dožití k bezplatnému užívání jednu světnici ze strany od radnice, uzamčenou
půdu nad světnicí, 1 komoru, 1 sklep malý a 1 malý Gewelb (kvelb) u dvěří v přízemí
a jeden kravský chlév, pokud bude krávy chovat. V roce 1807 Dominik
Pulka zaplatil celou kupní cenu, tj. 6000 zl., do pozůstalosti Beáty Ryttichové.
V roce 1823 je novým majitelem domu Dominik Pulka junior, který žádá krajský
stavební úřad o stavební povolení k úpravě bytu a předkládá stavební plány,
přestavba se týká hlavně prvního poschodí. Povolení bylo s výhradami uděleno,
prolomeno bylo v 1. poschodí okno vedoucí na dvůr radnice. V roce 1830 se
novým majitelem domu v ceně 5000 zl. po zemřelém otci na základě testamentu
stal Rudolf Pulka, který v roce 1860 uzavřel nájemní smlouvu s erárem a celé
přízemí pronajal na dobu šesti let k užívání resp. adaptaci na kanceláře městského
úřadu za roční činži 159 zl. Rudolf Pulka v roce 1869 zemřel a dům v odhadní
ceně 12.280 zl. rakouské měny je připsán jeho vdově Anně Pulkové a jejím
dětem. Anna Pulková umírá 14. března 1883 a majetkové právo k domu je
rozepsáno na jejích osm dětí stejným dílem. Tyto dům prodávají, od roku 1887
se novým majitelem stává Robert Forster, na počátku 20. století je přízemí
domu stále využíváno erárem, je tam umístěn spořitelní spolek.
Ve třicátých letech se majiteli domu stávají manželé Emil a Marie Justovi.
Po roce 1945 přešel dům do správy města, v přízemí je umístěna prodejna Lahůdky
a vstup do drogerie. První patro je obytné, přístupné z vedlejšího objektu
radnice. V roce 1961 proběhla generální oprava celého objektu. Dům patří k základnímu
domovnímu fondu středověkého města, zachovalá dispozice, gotické
a renesanční prostory představují značnou umělecko-historickou hodnotu domu.
• V roce 1998 prodalo zastupitelsvo města Hranic dům Mgr. Jindřišce
a Ing. Václavu Číhalovým, v přízemí je dnes umístněno knihkupectví a galerie
Sklep, prodejna Sport, v patře a zadním traktu domu pak řada provozoven – tiskárna
Inka, kadeřnictví, kanceláře atd.
152
Dům čp. 73
Nejstarším doloženým držitelem tohoto kdysi velkoměšťanského právovárečného
domu byl v roce 1559 Petr Vlach, člen družiny vlašských zedníků
a kameníků, kteří přišli do města v padesátých letech 16. století a pracovali tu
na stavbě a kamenické výzdobě renesančního zámku Jana Kropáče z Nevědomí,
přistavěného k starému pernštejnskému gotickému hradu. Pracovali také na
přestavbě a výzdobě měšťanských domů a šlechtických tvrzí v širokém okolí
města. Petr Vlach koupil dům od Jana Beránka, přestavěl jej a držel až do své