HISTORIE HRANICKÝCH DOMů - Hranická historická knihovna

Dům čp. 13
Jednopatrový řadový dům uprostřed západní strany náměstí, bývalý právovárečný
a velkoměšťanský dům, si uchoval dodnes přes pozdější stavební
úpravy v 18. a 19. století a zejména zazdění domovního podloubí a užitkovou
zednickou úpravu fasády domovního průčelí ve 20. století svou původní dispozici
renesančního měšťanského domu.
Za zazděným bývalým loubím domu, upraveným na obchodní místnost, je
v přízemí velký prostor někdejšího mázhauzu zaklenutý renesanční klenbou
rozdělen později vestavěnou stěnou, za ním, na dvorní straně domu, je dvorní
trakt s nízkým průchodem. Zadní komora s vysokou valenou klenbou, zvedající
se přímo od podlahy, sloužila patrně pro uskladnění piva a vína, pro vedlejší
hospodářské potřeby kuchyně apod. Dvoutraktovou dispozici má také první poschodí,
místnosti jsou však barokně zaklenuté, pouze komora vlevo má renesanční
klenbu, pokoje nad podloubím jsou plochostropé. Z podloubí domu vede
na dvůr k hospodářským budovám (chlévům) tunelová chodba, zaklenutá valenou
klenbou, z níž vedou dřevěné schody do prvního patra domu. Také klenba
domovního podloubí byla klasicistně upravena. Dispozice sklepů pod domem je
obdobná jako sklepy sousedních domů, má dva přední sklepy sahající až pod
bývalé domovní podloubí a zadní sklep. Zajímavý je prostor spodního patra
sklepa, zaklenutý výrazně lomenou kamennou klenbou starého gotického domu.
V nejstarších dochovaných městských knihách kupů a prodejů městských
domů, tzv. Třetích purkrechtních knihách, je zapsán jako majitel tohoto právovárečného
měšťanského domu měšťan Václav Helma. Pocházel z Lipníku nad
Bečvou a do Hranic přišel počátkem 60. let 16. století a koupil postupně dva
předměstské domy, které zas výhodně prodal, potom koupil tento městský dům
na náměstí, ani ten však dlouho nedržel. Byl kupcem a obchodníkem s vínem
ve velkém, dovážel víno pod obručí (tj. v sudech) z jižní Moravy formanskými
povozy fojtů z okolních vesnic do města, pro měšťanské domy s právem šenku
piva a vína, i do dalších měst severovýchodní Moravy a Slezska. V roce 1585
vyženil Václav Helma městský dům na Horním podloubí (nyní čp. 104), který
držel až do své smrti roku 1588.
Svůj dům na náměstí prodal Václav Helma roku 1574 se vším příslušenství
za 750 zl. měšťanu, soukeníkovi Mikuláši Keleckému, který hotově zaplatil tzv.
závdavek kupní sumy 132 zl., zbytek peněz měl platit v ročních peněžních splátkách
16 zl. na radnici. Do roku 1585 splatil 180 zl., k placení zbylo ještě 440 zl.
Zaplacené roční splátky vyplácel městský úřad dřívějším majitelům domu,
respektive jejich dědicům, v částkách tzv. spravedlnosti, kterou sami na domě
zaplatili za dobu jeho držby. V roce 1586 si vzal vdovu Mikuláše Keleckého za
ženu měšťan, soukenický mistr Vojtěch Kozelský a pokračoval v placení zbylé
peněžní částky až do roku 1593, kdy měl celý dům zaplacený, jak poznamenal
městský písař. Kozelský byl dobrým hospodářem, přikoupil na předměstí
k hospodářství další pozemky a byl váženým měšťanem, v roce 1597 byl rych-
73